Pronájem dělohy

Zdá se vám tento název podivný? Nevíte, co si pod tím představit? V dnešní době celkem dost diskutovaná věc. Pro neplodné páry často spása a obrovská možnost mít svoje vlastní, vytoužené dítě.

Co vlastně náhradní mateřství znamená? Žena, která nemá dělohu, ale má funkční vaječníky, podstoupí odběr vajíčka, které je uměle odplodněno spermatem jejího partnera. Oplodněné vajíčko se vloží do dělohy náhradní matky, která dítě za peníze odnosí a porodí a poté odevzdá jeho genetickým rodičům.

Přitom z hlediska medicíny je to metoda velice jednoduše proveditelná. Existuje i varianta, kdy biologickým rodičem je pouze jeden z nich, tedy otec. Tento úkol je mnohdy spojen s finanční odměnou. Ovšem motivem může být i prostá touha pomoci známé, kamarádce, příbuzné.

Náhradní mateřství je jednou z variant pro ty, kteří nemohou mít vlastní děti jak přirozenou cestou, tak klasickými metodami asistované reprodukce, například umělým oplodněním. Tento postup, který vyhledávají především ženy bez dělohy, homosexuálové nebo „svobodní otcové“, je ovšem zakázán téměř v celé Evropě především kvůli etickým, psychologickým a legislativním otázkám, které vyvolává.

Náhradní mateřství je jednou z variat pro ty, kteří nemohou mít vlastní děti jak přirozenou cestou, tak i klasickými metodami asistované reprodukce.

V Česku je náhradní mateřství nelegální. V USA existují společnosti, které zprostředkovávají náhradní mateřství zákony, které chrání obě strany. Ve většině amerických států toto ale není nijak právně ošetřeno. Neplatí tam vyloženě zákaz, ale také neexistují žádné právní vztahy mezi zúčastněnými. Legální matkou, tedy tou, která je zapsaná v rodném listě dítěte, se stává ta žena, která dítě porodila. Na tomto principu stojí i český Zákon o rodině, a náhradní mateřství je proto u nás oficiálně neuskutečnitelné. V České republice se tak děje už několik let. První holčičce, která se touto metodou narodila je už bezmála 11 let.

Asi největším problémem u náhradního mateřství je jeho psychický dopad na všechny zúčastněné. Ať už na rodiče, kteří si jistě vytrpěli své, co týče nezdaru v problematice neplodnosti, ale také u ženy, která dítě v sobě nosí a po porodu se může stát, že se ho nechce vzdát. Rodiče, kteří na dítě čekají si mohou připadat bezradní, v podstatě nemůžou ovlivnit, jak se žena, která jim dítě nosí chová, zda dodržuje zdravý životní styl, zda třeba nekouří, nepije alkohol atd. Jako matka dvou dětí si to moc představit nedokáži, zda bych toto dokázala. Odnosit dítě a pak se ho vzdát? S manželem máme dvě děti, ale kdyby bylo někdy v budoucnu další, určitě se tomu nebudeme bránit, takže představa, že dítě odnosím a pak už je nikdy neuvidím, ve mně vyvolá hrozný pocit. Nikdy jsem nebyla v situaci, že bych po dítěti toužila a nemohla otěhotnět, takže nevím, jak bych to sama řešila? Mateřský pud je silný a těžko lze poručit něčemu, co člověk sám ovlivnit příliš nemůže.

Dalším problémem jsou jistě peníze. Je „koupě a prodej“ dětí etická záležitost? Nehrozí do budoucna nebezpečí, že se institut náhradního mateřství zvrhne v pouhý byznys, ve kterém půjde místo o pomoc bezdětným jen o výdělek? Je to určitě další možnost se nad tou problematikou zamyslet. Co nás do budoucna v tomto ohledu čeká? Necháme se překvapit. Každopádně je to věc, která pomůže řadě bezdětným párům snažícím se o potomka splnit ten nejkrásnější sen, držet v náruči krásné, voňavé miminko. To za to přeci stojí, ne?