Odříhnutí po kojení

Odříhnutí po kojení je důležitý proces, protože děťátko polyká při pití často i trochu vzduchu, ale ne vždycky. To, že mu pomáháte odříhnout, má dva důvody. Zaprvé se necítí dobře, když ho vzduch tlačí, protože to vede k nepříjemnému pocitu plnosti. Dítě je pak rozmrzelé, pláče, nemůže usnout. A zadruhé vedou někdy vzduchové bubliny v žaludku k falešnému pocitu nasycenosti. Dítě se cítí plné, přestává pít a až později, když vzduch unikne, se jeho zpola prázdný žaludek opět hlásí o jídlo. Pak dostane dítě hlad a chce pít dříve, než se čekalo a to je matoucí a náročné.

Čím překotněji dítě pije, čím více mu mléko tryská vstříc, tím více přitom pravděpodobně spolyká vzduchu  a naopak. Pokud dítě pilo obzvláště klidně, možná ani nebude nutné, aby si odříhlo. Podle toho se můžete rozhodnout, zda ho ještě krátce podržíte v pozici, v níž si odříhne, než mu dáte druhý prs. Pokud dítě po několika minutách pití zneklidní, pustí prs a kroutí se, je vždy potřeba si ověřit, zda si nepotřebuje rychle odříhnout.

Po krmení ho každopádně podržte ve vzpřímené poloze, pokud mezitím neusnulo. Máte-li pocit, že pilo dost, můžete ho nechat spát, dokud samo nedá najevo, že si potřebuje odříhnout. Po odříhnutí je možná vhodné dát dítěti znovu prs.

Myslete na to zejména po zvláště silném odříhnutí (známka toho, že mohlo jít o falešný pocit nasycenosti), nebo pokud při odříhnutí vyblinkalo poměrně dost mléka. To se nacházelo nad vzduchovou bublinou a bylo vytlačeno spolu s ní. V tomto případě bychom se neměli domnívat, že děťátko už pilo víc než dost.

Jak dítěti pomůžete, aby si odříhlo

Vzduch stoupá vzhůru, proto děťátko zvedněte do vzpřímené polohy. Potom je „nahoře“ tam, kde je ústí žaludku, a vzduch může uniknout. Při klasické poloze pro odříhnutí sedí dítě na Vaší paži a dívá se Vám přes rameno, nebo sedí dobře opřené na Vašem klíně. Můžete ho přitom plochou dlaní opakovaně zlehka poklepávat zdola nahoru přes zádíčka, aby vzduch mohl ze žaludku stoupat rychleji nahoru. Protože při odříhnutí téměř pokaždé vyjde ven také trochu mléka, chraňte před ním své oblečení. Nečekejte na odříhnutí „věčně“. Když se nedostaví během několika minut, můžete na něj zapomenout, pokud se dítě cítí dobře. Bude-li si chtít odříhnout později, projeví se to tím, že zneklidní a zjevně nebude ve své kůži. Pak ho jednoduše na chvilku zvedněte a ono si pravděpodobně bez problému odříhne.

Co dělat, když odříhnutí nechce přijít a vzduch tlačí v bříšku

U dětí, které pijí hltavě a překotně, trvá pak někdy dost dlouho, než si mohou odříhnout. Vzduch  potom tlačí v žaludku a má v tomto případě nad sebou velmi mnoho mléka. Je třeba více času, než vystoupí nahoru. Některé děti si musejí odříhnout vícekrát, než se dostane ven všechen vzduch. Do té doby jsou neklidné a pláčou, i když se nasytily a pít už nechtějí. V takových případech by se mělo dítě začít krmit co nejdříve, aby nepilo tak chvatně, a nečekat, dokud nepláče hlady.

Také by bylo dobré, kdyby si děťátko mohlo odříhnout už během pití, ale to nejde vždycky. Možná by pomohlo, kdybyste ho při kojení držela o něco vzpřímeněji, aby jeho hlavička ležela výš než zadeček. Pokud Vám vypuzovací reflex funguje tak dobře, že hned na začátku začne téct skutečně hodně mléka, takže dítě musí rychle pít a polyká přitom hodně vzduchu, pak byste ho mohla zkusit po prvních doušcích na pár vteřin od prsu vzít. Mějte po ruce ručník, aby jste vytékající mléko zachytila, a dítě znovu přiložte, jakmile mléko začne téct o něco pomaleji.

Zdroj

Kniha – Weigert,Vivian,Všechno o kojení (Vydal Portál 2006)