Vize harmonického těhotenství a porodu – 1. část

Česká legislativa považuje plod za součást matčina těla, a tedy jen matka rozhoduje, jakým vyšetřením a zásahům se podrobí. Může využít svobodné volby poskytovatele péče a podle svých představ si tedy může vybrat buď lékaře nebo porodní asistentku. V každém případě může těhotná i rodící žena péči ovlivňovat, a je jen na ní, kolik podstoupí ultrazvukových vyšetření, jak často bude navštěvovat odborníka a ve kterém stádiu těhotenství začne k němu docházet.

Na trhu je dostatek hodnotné vědecké i „populární“ literatury na toto téma, je vhodné navštěvovat i kvalitní předporodní kurz. Těhotné a rodící ženy mají právo se svých lékařů a porodních asistentek ptát, a oni mají povinnost je informovat nejen o přínosech, ale i o rizicích všech vyšetření a zákroků.

Obecně lze říci, že náš systém a přístup zdravotníků uspokojí spíše ženu, která si přeje být pod kontrolou nejvyspělejší techniky a pro jistotu absolvovat nejnáročnější (a nejdražší) vyšetření, i když je její zdravotní stav třeba vůbec nevyžaduje, než ženu, která požaduje pouze základní, přirozenou a osobní péči. Ta bude mít rozhodně problémy s prosazováním svých (ač legitimních) požadavků.

Česká republika se honosí tím, že těhotným a rodícím ženám poskytuje vysoce kvalitní porodnickou péči. V zahraničí je ale za vysoce kvalitní porodnickou péči považována pouze péče založená na důkazech (tzv. Evidence-Based care). Pátrají-li tedy rodiče po dobré porodnici, měli by se zajímat o to, zda jejich zvolená porodnice poskytuje péči založenou na důkazech nebo pouze na rutinních postupech či přesvědčeních.

Porody v zemích EU
Ve většině zemí EU si žena může vybrat ze široké nabídky péče v těhotenství, během porodu i po něm, může docházet ke svému praktickému lékaři, gynekologovi, může si zvolit i péči porodní asistentky, se kterou, pokud se těhotenství dobře vyvíjí, může prožít i porod. I místo porodu si žena zvolí: v nabídce jsou bohatě technicky vybavené kliniky, kde lze rodit ambulantně (za 5–12 hodin po porodu odejde domů), ale lze si připlatit i delší „hotelový“ pobyt. Dále si ženy vybírají z velkého množství porodních center či porodních domů, zde se rodí většinou ambulantně, ale pobyt navíc si lze rovněž přikoupit. I porod doma je v oficiální nabídce – procento žen, které si ho zvolí, je v různých zemích různé: kromě Nizozemí, kde rodí doma průměrně 35 % prvorodiček a 60 % vícerodiček, je to kolem 1–3 % žen. Pro porod doma ženy většinou využívají péči porodní asistentky.

Ženy si z nabídky péče vybírají nejen dle svého naturelu, ale samozřejmě i s přihlédnutím ke svému zdravotnímu stavu. Pokud je žena v péči porodní asistentky a ta během těhotenství zjistí nějaké odchylky od normálního stavu či jiné varovné signály, odešle ženu na vyšetření ke specialistovi, či ji předá do sekundární péče (tj. na pracoviště specializované na patologii). Podobně porodní asistentka postupuje během porodu doma (příp. v porodním domě). V případě předzvěsti komplikací odveze ženu do porodnice (většinou svým vozem nebo vozem rodiny, kde se porod odehrává, zřídka volá vůz záchranné služby). S nemocnicí se v průběhu transportu rodící ženy porodní asistentka telefonicky spojí, aby nedošlo k časové prodlevě (když je kupříkladu třeba rychle připravit operační sál k císařskému řezu, svolat personál atd).

Zdroj:

http://www.pdcap.cz

Autor: Petra Sovová