Vytvořte si vlastní 
03.07.2012 
Představujeme Vám krásnou pohádku, která vypráví poutavý příběh ze zvířecí říše, kde se narodí malý lvíček s rozštěpem na pusince. Pomocí tohoto příběhu můžete dětem nenásilně a něžně popsat jak jsou rodiči milováni, že každé mamince a tatínkovi se líbí takoví jací jsou… a proč se tedy dírka v pusince musí operovat.
Byl teplý letní den, když najednou celou džungli zaplavilo vzrušení. Vítr začal šeptat horám a hory stromům. Stromy se sehnuly k řekám, aby mohly roznést tu zprávu po celičké zemi. „NOVÝ PRINC JE MEZI NÁMI! LEV LIPPY SE NARODIL!¨
Ach, jak hrdí a šťastní byli jeho maminka a tatínek – král a královna džungle. Avšak za tím velkým štěstím se skrývaly i obavy. Lippy byl sice krásný a silný, ale přesto na něm bylo něco zvláštního. Něco jiného. Lippyho ústa vypadala tak trochu nedokončeně. Maminka Lvice i tatínek Lev nevěděli, co si mají myslet. Moc se báli, že se to Lippymu přihodilo něco zlého. Maminka si přivinula Lippyho k srdci.
„Ach miláčku,“ řekla, „udělala bych cokoli, cokoli, aby tvá pusinka byla v pořádku.“
Nechali proto po celé zemi rozhlásit, že kdo ví, co je s Lippyho ústy a dokáže mu pomoci, dostane královskou odměnu. Chodila různá zvířátka – hroši, opice, sloni, i papoušci přiletěli, ale nikdo nedokázal zoufalým rodičům pomoci.
Až jednoho dne se objevil plameňák, zaklapal svým dlouhým rudým zobákem a pronesl slova, na která všichni tak dlouho čekali.
„Vím, co Lippymu schází. A také vím, kdo mu může pomoci. Znám jednu paní doktorku, která takovou mezírku dokáže opravit. Nedočkaví rodiče hned začali plameňáka prosit, aby jim paní doktorku přivedl. Ten na nic víc nečekal, zamával křídly a vznesl se do vzduchu.
Neuběhl ani den a plameňák se vrátil a nebyl sám. Byla s ním usměvavá paní doktorka. Král i královna ji s nadšením přivítali a ihned ji zavedli k Lippymu. Tomu se však moc dobře nedařilo. Díky mezírce v pusince se mu špatně jedlo.
Paní doktorka přistoupila k Lippymu a zkoumavě si prohlédla jeho ústa.
„Váš lvíček se narodil s rozštěpem“, zněla její první slova. „Když byl ještě v bříšku, ústa mu nesprávně srostla,“ pokračovala. Rodiče se nejdříve vylekali, ale když se na ně Lippy usmál svým širokým úsměvem, věděli hned, že jejich syn je úžasný a jedinečný.
„Můžu udělat něco s tím, aby je ústa vypadala jako ústa ostatních lvů,“ řekla paní doktorka. Lippyho hrdí rodiče věděli, že pro syna udělají cokoli, aby byl v pořádku. „Bude však nutná operace,“ dodala ještě.
Ta poslední slova ale královnu Lvici moc vystrašila. „Operaci?“ vyděšeně zopakovala slova, která před chvílí uslyšela. Svraštila čelo a uronila slzu. Ale pak najednou rázně řekla: „Ne! Nechci, aby Lippy trpěl. Bude ho to moc bolet a to já nechci. Mám ho ráda, takového, jaký je.“
„Ale to já taky, odpověděl král Lev. Ale je to třeba. Špatně se mu jí a ani správně mluvit nebude moci. Co by z něho bylo za krále?“
Královna ještě chvíli váhala, ale pak s těžkým srdcem s operací souhlasila. Paní doktorka se usmála a slíbila, že Lippy bude v pořádku. A jak slíbila, tak se také stalo. Za pár hodin se mohli král a královna na Lippyho podívat. Ještě poklidně spal. Rodičům se z pohledu na jeho krásná ústa zatajil dech. Po mezírce ve rtu nebylo ani vidu.
Maminka Lvice vzala Lippyho něžně do náručí a velmi jemně políbila stehy na jeho rtu. Ach, jak jí chybí jeho velký široký úsměv. Ach, jak jí chybí jeho první tvář! A přesto, něco se v jejím srdci pohnulo. Tento nový obličej byl také krásný! Je to stále její Lippy, její nadevše milovaný Lippy.
A co dělá Lippy teď? Je z něho moudrý a spravedlivý král. Po rozštěpu mu zbyla jen tenká jizvička pod nosem a v srdci vědomí, že to, že je někdo odlišný neznamená, že je horší než ostatní.
Volně na motivy pohádky The Story of Lippy the Lion od Joanne Green napsala Anežka Rouš Dvořáková.
Zdroj: http://www.rozstepy.cz
Přečtěte si také:
-
Jak skřítek Jahodníček vařil marmeládu
Víte, kdo je Jahodníček? Nevíte? Já to také nevěděla. Je to skřítek, který žije pod jahodovými lístky. Je moc hodný, protože se stará o jahůdky, aby krásně vykvetly, vyrostly a dozrály. Navíc z nich dělá výbornou marmeládu. Vždycky, když roztaje s... -
Jak skřítkové vyzráli na Pepíčka
Na jedné návsi stály kontejnery na tříděný odpad. Modrý, žlutý a bílý. V modrém bydlel skřítek Papíráček, který se staral o to, aby do něj lidé dávali pouze papír. Ve žlutém bydlel skřítek Plasťáček, kam všichni dávali plasty a nakonec v bílém kon... -
Pohádka o pánvičce
Občas se člověk ráno probudí a má náladu pod psa. Nic ho nebaví, mračí se a tak se to jednou stalo i jedné pávničce. Od samého rána jenom kňourala, prskala na všechny strany a nic se jí nedařilo. „To je teda den“, říkala si a tvářila se jako ka... -
Občanské sdružení Šťastný úsměv
Na našem webu se často setkáváme s různými organizacemi, nadacemi a sdruženími. Dnes bych Vám ráda představila Občanské sdružení Šťastný úsměv. http://stastny-usmev.cz/ jsou webové stránky Nadačního fondu a občanského sdružení Šťastný úsměv, or... -
Je nás pět
,,Věděli jsme od první chvíle, že tohle bude dlouhá cesta za úplným uzdravením. Na konci této cesty je šťastný úsměv.“ V srpnu 2009 mi můj gynekolog řekl tu skvělou novinu. Budeme pětičlenná rodina. Byla jsem šťastná, protože jsem si vždycky p... -
OBLIČEJOVÝ ROZŠTĚP – Když se krmení stane problémem
Každý začátek je těžký a pro novorozence a jejich rodiče to rozhodně platí. Pokud se děťátko navíc narodilo s obličejovým rozštěpem, platí toto rčení minimálně dvojnásob. Opomineme-li smutek a obavy, dokáže rodiče potrápit ještě jedna věc a tím je...
Rubrika: 
Také se Vám ta pohádka tak líbí? Rodiče lvi by lvíčkovi tolik chtěli pomoci, aby byl zdravý, aby mohl prožít krásný a šťastný život, který pro něj plánovali a když se konečně najde pomoc, mají obavy, strach, aby léčení nebylo bolestivé, aby bylo smysluplné, učinné. Obavy překonají a snad je i díky této pohádce budou překonávat i děti s rozštěpem… Jak je dobře, když léčba existuje, když vede k uzdravení