Už odmalička je dobré vést dítě k tomu, aby si dokázalo hrát samo a nebylo odkázané jen na společnou hru s vámi. V životě je to také přece tak, že člověk musí spoléhat sám na sebe a nebýt závislý na ostatních. Vaše dítko by mělo vědět, že se mu nemůžete věnovat každou minutu, že potřebujete něco udělat v domácnosti, uvařit nebo si malinko odpočinout. Pozor, nechci vás zde navádět k tomu, abyste si vašeho potomka celý den nevšímali a dělali si jen to své. Na druhou stranu ale není dobré, aby dítě každou minutu trávilo s vámi. Není to „zdravé” ani pro vás, ani pro dítě. Dítko by si mělo uvědomit, že není středem vesmíru a že si musí také někdy vystačit samo se sebou.
Aktivity je dobré střídat. Chvilku si můžete společně prohlížet nebo číst knížku, chvíli si dítě samo může stavět hrady z kostek, pak si třeba můžete společně zazpívat… A zatímco vy třeba vaříte, vaše ratolest vám může pomáhat v kuchyni, což ho také může velmi bavit. Pokud je dítě hodně malé, vezměte si ho s sebou do kuchyně také, ale můžete mu dát na hraní třeba hrnce a vařečky. Je to skvělá hra, nevadí-li vám zvukový doprovod. Společné prohlížení obrázkových knížek se vám může hodit o něco později, kdy už si dítě vystačí s knížkou samo. Prohlíží si obrázky a vymýšlí si k nim svoje vlastní příběhy. Něco si zapamatovalo z vašeho čtení a vyprávění, něco si samo přimyslí. Skvěle tak rozvíjí svou fantazii a vás k tomu vlastně vůbec nepotřebuje.
Dobrým tipem, jak zabavit dítě samotné, je malování. Slouží k tomu různé omalovánky, doplňovačky, ale i obyčejný kus papíru a pastelky či fixy. Opět zde dobře poslouží vaše předchozí společné tvoření, dítko si pak velmi rádo maluje samo.
Pokud má dítě sourozence, obvykle si již spolu dobře vyhrají (záleží samozřejmě na věku obou nebo více dětí). To ale neznamená, že nikdy nepotřebují „zásah” někoho z rodičů. Obecně ale platí, že sourozenci si spolu vyhrají lépe a s větším nadšením, než když je dítě samo.
Některé děti spíše inklinují k samotářství. Téměř nikdy vás ke své hře nepotřebují, vystačí si samy. To sice může rodičům vyhovovat, ale zde je přece jen dobré se mu občas věnovat a nabídnout mu společnou aktivitu. Pokud vám ale dítě dá jasně najevo, že si chce hrát samo, měli byste jeho přání respektovat. Je to přece jedinečná osobnost.