Posted on

Milí čtenáři internetového magazínu Moje Bříško,

nejprve bych se vám chtěla trošku představit a poté bych chtěla založit novou rubriku, ve které byste se mohli jednou za čas (řekněme jednou za měsíc) seznámit s tím, jak to chodí a co je nového v rodině, kde vyrůstají 4 malé děti a jak to s nimi jejich mamča zvládá. Určitě by to nebylo jen suché povídání o tom, co je u nás nového, co už které dítko umí a tak, ale snažila bych se vám poskytnou i nějaké dobré rady, nápady na výlety, tipy na něco dobrého a prostě se s vámi podělit o svoje zkušenosti.Tak tedy, jmenuji se Irena Havlíková, je mi 29 let a ačkoliv je to v dnešní době nevídané, mám doma již 4 malé děti. Minulý týden jsme s manželem oslavili 7 let od naší svatby. Když jsem si manžela brala, tvrdil, že by chtěl mít 5 dětí. Nyní samozřejmě tvrdí, že to ještě neměl ani jedno a nevěděl, co to obnáší. Ale i tak se mu jeho sen téměř splnil – dala jsem mu 4 děti, konkrétně 4 kluky – pokračovatele rodu. Tak moc jsme se snažili o holčičku, kterou bych si já moc a moc přála, že jsou z toho 4 kluci a to hodně rychle za sebou – v dubnu 2005 se nám narodil Venoušek, o dva roky poté, opět v dubnu, Michálek, pak už byla pauza kratší a na Vánoce 2008 jsme si přivezli z porodnice Tomáška a letos v dubnu jsme svoji partu kluků uzavřeli a z porodnice si dovezli Honzíčka. V rozmezí 6 let jsem se stala maminkou 4 dětí. Kdyby mi to někdo řekl, když jsem studovala na vysoké škole, tak bych mu nevěřila.

Za těch téměř 7 let, co jsem na mateřské dovolené, jsem se totálně změnila a změnila jsem i spoustu svých názorů na různé věci. Dříve jsem chěla udělat velkou karieru (proto jsem se přeci na vysoké tak dřela), ale teď už vím, že minimálně dalších 10 let mě žádná “plnohodnotná”, tím myslím na plný úvazek, práce nečeká. Dokud děti nebudou samostatné a to i to nejmladší, tak mě čeká fuknce logistika, aby bylo doma pořád dost jídla, taxikáře rozvážejícího a svážejícího své ratolesti na a z jejích zájmových činností, doma hospodyňkou, která obstará celý dům a k tomu potřebuji vymyslet nějakou zajímavou činnost, která by mě naplňovala a zároveň přinášela do rodinného rozpočtu alespoň nějakou korunku.

Musím říct, že mě nikdy ani nenapadlo, že bych mohla psát do nějakého časopisu či magazínu. Vše se změnilo minulý rok, kdy jsem se přihlásila (poslední možný den, respektive večer) do soutěže o Maminku časopisu Miminko. Účast spočívala v tom, že vybrané 3 maminky (mezi nimi i já) jsem každý měsíc napsali dvoustránkový článek s informacemi z naší rodiny, poslali nějaké fotografie a prostě se podělili o radost z těch svých andíků. Dlouho jsem váhala, zda se do soutěže vůbec přihlásit, ale nakonec jsem to riskla a očividně jsem redaktory zaujala – ono opravdu asi není tak běžné, být v 29 letech čtyřnásobnou maminkou. O té doby jsem tedy jednou měsíčně do časopisu psala a zjistila jsem, že mě to hrozně baví a naplňuje. Minulý měsíc jsem psala naposledy, nyní budou zase vybírat nové nastávající maminky, a tak mě moc a moc potěšilo, když se mi ozvala šéfredaktorka tohoto magazínu, paní Lenka Štveráčková, s nabídkou spolupráce. Takto můžu pokračovat v mém povídání o naší rodině.  Jsem hodně aktivní maminka a mám i dosti aktivní děti, takže u nás je pořád něco nového a nikdy není doma klid.

Tento portál se jmenuje Moje Bříško, to já sice už nemám, ale ráda si s vámi zavzpomínám, jaké těhotensví (první i ta další) bylo, jaké jsem měla porody, co mě překvapilo u kterého dítka a tak. Budu moc ráda, když vám budo moci nějak poradit, pomoci, či si s vámi jen tak popovídat. Chtěla bych, aby právě k tomuto moje rubrika byla. Doma mám zástupce kojence, batolete, předškoláka i školáka. Mohu se s vámi pobavit o různých problematikách, od kojení, přes běžné dětské nemoci, učení na nočník, učení jízdy na kole, rozvozu dětí na zájmové kroužky, tipů na oběd, probémy se zvládáním malého školáčka a jeho úkolů, … Je toho hodně, co bych  vám mohla (a hlavně chtěla) říci a tak doufám, že se vám budou moje články líbit a že na ně budete i reagovat.

Tímto vás zdravím a těším se na další pokračování a na vaše dotazy.

Irena Havlíková

 

 

Leave a Reply