Nejlepší hračkou pro své čerstvé miminko jste vy. A tak špulte rty, zvedejte obočí, a široce se usmívejte. Kdo tvrdí, že novorozeňata mají dost starostí s aklimatizací mimo mámino bříško a o hraní nestojí, ten se plete. A nebo jen netuší, jak si s malou, ještě ne moc komunikující “larvičkou”, hrát.
Co mrňouskovi běží hlavou?
Už během prvních dní se chvíle bdění prodlužují a miminko stále více vnímá okolí. Víc než cokoli jiného, poutá jeho pozornost lidský obličej a hlas. Takže není nic snazšího, než se nad miminkem zazubit a tiše promluvit. Ale nečekejte okamžitou reakci. V prvních dnech človíček reaguje málo. Nenechte se však odradit, protože vaše pokusy o komunikaci vnímá a podle některých studií pozdější zvídavé a chytré vyrostly z miminka, která měla hodně příležitostí v takto raném věku pozorovat živé obličeje. Nejzajímavější jsou pro ně totiž naše grimasy.
Nebojte se, instinkt pomůže
Mámy, ale častěji tátové, si ještě před narozením mimča nedokáží představit, jak s ním mluví, když ono jen kouká a nereaguje. Ale to jsou zbytečné obavy. Instinkt vás povede, stejně jako se dostaví rodičovská láska a přirozená schopnost postarat se o dítě. Když je miminko v klidu a bdí s široce otevřenýma očima a vy k němu přijdete a podíváte se na něj, podvědomě s ním začínáte správně komunikovat.
Pohled spouští reakci
Podle psychologů to děláme všichni stejně: mírně zakloníme hlavu a pak pokývneme, aniž bychom přerušili oční kontakt a přitom se usmíváme. Psycholožky Daniela Sobotková a Jaroslava Dittrichová ve své knížce Hra ve vývoji dětí v prvním roce života tomu říkají ,,reakce pozdravení”. Je to typický příklad intuitivního chování rodičů. Miminko obvykle zpozorní a napjatě čeká, co bude dál. A to je pro nás baviče motivace. Proto automaticky přidáváme zvedání obočí, otevíráme pusu, špulíme rty, koulíme očima a když je miminko už ostřílenější hráč, zkoušíme i vyplazovat jazyk.
Co na to novorozeně?
Zpočátku jen pozoruje, ale během několika dní se také pokouší o pohyby pusinkou. Jeho chuť napodobit vás záleží i na to, jak výrazně své mimické svaly proháníte a jak často si s miminkem takto hrajete.
Signál: Já chci spát
Aby hraní splnilo svůj účel – umožnit miminku, aby poznávalo svět a rozumělo mu, je důležité zjistit, zda má mimi na takové hrátky momentálně náladu. Po pokývnutí (pozdravení) a několika něžných slovech si počkejte na jeho reakci. Když vás bude dál ,,hypnotizovat” očima a zkoušet ,,kroutit” pusinku, touží po pokračování. Ale pokud od vás odvrátí pohled a zneklidní, pak jste pro hraní nevybrali ten pravý čas, protože miminko je unavené a chce v klidu odpočívat.
Potřebuje hračku?
Dokud neotevře pěstičky a nehraje si s nimi, hračku nepotřebuje. Na konci 1. měsíce ale rádo cvičí zaostřování i na jiné objekty než jste vy. Proto mu nějaké nad postýlku pověste. Vždy doprostřed, aby neotáčelo hlavičku jen k jedné, nebo jí nezaklánělo.