Za posledních deset let se zásobení jódem ve světě významně zvýšilo, za což vděčíme mj. Světové zdravotnické organizaci (WHO). Česká republika si stojí, co se týká zásobení jódem, vcelku dobře, díky jodizaci soli. Nedostatkem jódu jsou však přesto ohroženy rizikové skupiny obyvatelstva, ke kterým se řadí zejména těhotné a kojící ženy. Každá dvacátá těhotná žena je postižena onemocněním štítné žlázy, neboli tyreopatií, dokonce každá 10. těhotná je postižena nedostatkem jódu. Přitom porucha štítné žlázy se musí léčit na začátku těhotenství, aby se minimalizovala zdravotní rizika přenášená na plod. Odborníci, kteří se sešli v květnu v Českých Budějovicích na X. konferenci u příležitosti Dne jódu i nadále apelují na nastávající maminky, aby nepodceňovaly péči o štítnou žlázu.
Poruchy štítné žlázy ve statistikách
Mezi nejčastější poruchu štítné žlázy v České republice patří její snížená funkce neboli hypotyreóza. Je jí postiženo 5 % všech lidí, přičemž je 4x až 8x častější u žen. Onemocnění štítné žlázy se většinou přenáší po ženské linii. „Stejné procento se vztahuje na těhotné ženy. Jednoduše řečeno, se sníženou funkcí štítné žlázy se ročně potýká přibližně 5000 těhotných, tedy každá dvacátá. Poruchy štítné žlázy mohou souviset právě s nedostatkem jódu a věk ženy přitom nemá vliv na vznik tyreopatií,“ říká MUDr. Eliška Potluková, Ph.D. z 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.
U lékaře
„Plošný povinný screening štítné žlázy u těhotných žen není na našem území dosud zaveden. Je tedy na ženách samotných, aby si jej u svého gynekologa nebo praktického lékaře vyžádaly co nejdříve po otěhotnění a nejlépe ještě před tím. Pokud by ho chtěly zaplatit ze svého, tak se jedná pouze o částku několika set korun, která je v porovnání se zdravím zanedbatelná,“ dodává MUDr. Eliška Potluková. Štítná žláza má zásadní roli při správném vývoji mozkové tkáně plodu, vnitřních orgánů i svalstva. U narozených miminek se pak automaticky provádí mezi 48 až 72 hodinami po porodu testování na tyreostimulační hormon (hormon hypofýzy, podvěsku mozkového, který řídí funkci štítné žlázy) odběrem z patičky. V případě nestandardních hodnot se okamžitě zahajuje léčba.
Kolik jódu je třeba
Doporučený denní příjem u běžné populace v dospělém věku 150 mikrogramů. U těhotných a kojících žen by se měl denní příjem jódu navýšit minimálně na 250 mikrogramů. Zdravá štítná žláza je schopná poradit si i s dávkami jódu kolem 300-600 mikrogramů. Nejisté, kolísavé nebo naopak extrémně vysoké množství jódu zejména u nemocné štítné žlázy však mohou uškodit. Pravidelné užívání předem definovaných dávek v lécích nebo doplňcích stravy dává lékařům větší možnost pro zajištění optimální příjem jódu u těhotných žen,“ říká MUDr. Eliška Potluková.
Kde ho brát
Překvapivě nejvýznamnějším zdrojem jódu v českých podmínkách je mléko a mléčné výrobky. Nutno však počítat s tím, že mléko má různou koncentraci jódu, protože jeho množství v krmných směsích dojnic není standardizováno,“ říká MUDr. Eliška Potluková. Dalším podstatným zdrojem jódu jsou mořské plody a ryby, ale v jídelníčku těhotných žen by se měly objevovat rozumně. Jejich stinnou stránkou je totiž kontaminace těžkými kovy. Dále pak potraviny s vyšším obsahem soli, např. uzeniny, sušené polévky a polotovary. Tyto potraviny však rozhodně nepatří do zdravého jídelníčku. V případě soli zvolte klasickou jodizovanou sůl, namísto mořské, která má výrazně nižší obsah jódu. Pokud pravidelně pijete minerální vody, věnujte pozornost obsahu jódu, který může být v některých případech extrémně vysoký. Pro zajištění ideálního množství bez výkyvů koncentrace prospěšných látek jako je jód, kyselina listová nebo DHA sáhněte po doplňcích stravy jako je FEMIBION.
Informujte se, ale pozor na zdroje
S rozvojem internetu má člověk přístup k velkému množství informací i s různými diskusními fóry. I dětská hřiště se stávají živým místem pro výměnu informací mezi maminkami. „Ke všem těmto zdrojům je však nutné přistupovat s obezřetností, protože se mezi nimi často vyskytují dezinformace a polopravdy, někdy i vysloveně mýty. Mezi nejčastější patří mýtus, že těhotné ženy nemají užívat jód; opak je přitom pravdou. Dokonce i ty těhotné ženy, které se již se štítnou žlázou léčí, by jód v období těhotenství užívat měly,“ uzavírá MUDr. Eliška Potluková, Ph.D. z 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.