diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu, ... pro vás a vaše kamarádky.

Porodnice v Kadani

MojeBříško.cz – těhotenství, porod, péče o dítě | Magazín o těhotenství, mateřství

Porodnice v Kadani je jedna z malých porodnic, která se snaží maminkám nabídnout příjemné prostředí pro porod i po něm. Již několik let zde funguje tzv. Centrum aktivního porodu, přímo podporující přirozený porod.

Zkušenosti ve zkratce

Atmosféra prostor před porodním sálem
■Nemocniční, ale nestresující.

Atmosféra prostor porodního sálu a pokoje
■K dispozici je „klasický“ porodní sál s velkými moderními porodnickými lůžky.


■První dobu porodní může žena prožít v pokoji k tomu určeném, kde může využít velkou vanu, žebřiny, žíněnku a relaxační balón. Odpočinout si může v normální posteli, ne porodnické. V případě, že je Centrum aktivního porodu obsazeno, a ona si přeje přirozený porod, může zde i porodit.

■Centrum aktivního porodu je velmi mile a útulně vybavený pokoj s vanou, vymalovaný teplými barvami.

■Relaxační pokoj poskytuje veškeré pomůcky a vybavení pro podporu přirozeného porodu – především útulnou atmosféru.

Nabízený způsob péče

■Kadaňská porodnice, specielně Centrum aktivního porodu, je vhodná pro ženy, které si přejí porodit přirozeně, ale nechtějí zůstat doma.

■Pokud maminka projeví zájem o přirozený porod, je dobré, aby zdůraznila, že si přeje porodit v Centru aktivního porodu. Porodní asistentky ji v jejím přání podpoří, porodem ji provedou.

■Pokud probíhá porod bez komplikací a žena nevyžaduje přítomnost lékaře, lékař do běhu porodu nezasahuje.

■Žena si může přivést svou porodní asistentku.

■Žena si vybírá svou porodní pozici podle svých pocitů, váhá-li, porodní asistentka poradí.

■Žena tlačí podle  svých pocitů.

■Oxytocin ani jiné léky ovlivňující děložní svalovinu po porodu není aplikován rutinně.

■Je možné vyčkat přirozeného porodu placenty.

■Za dvě hodiny po porodu se žena s dítětem přesouvá na poporodní pokoj. K dispozici je osm nadstandardních pokojů.

Matka a dítě po porodu
■Dítě setrvává v ranném poporodním období v náručí matky (dle situace cca 30 min.)

■První hodnocení APG skóre dítěte provádí dětská sestra nebo pediatr přímo u matky v náručí.

■Dítě není na porodním sále koupáno hned po porodu.

■Ambulantní porod není součástí nabídky porodnice.

■Je poskytována podpora kojení.

Zdroj: http://www.pdcap.cz

 

Přečtěte si také:

  • Porodnice ve VrchlabíPorodnice ve Vrchlabí Porodnice ve Vrchlabí je podporou přirozeného porodu známá již dávno. Je to malá porodnice, kterou by rozhodně nebylo možné nazvat „továrnou na děti“. Bohužel se díky tomu řadí mezi […]
  • Porodní plány a jejich význam Porodní plány a jejich význam Porodní plán je písemný seznam požadavků matky, které by chtěla dodržet během porodu. Již při příjmu do porodnice se porodní asistentka a lékař seznamují z porodního plánu s úmysly ženy a […]
  • Jak si vybírat porodniciJak si vybírat porodnici Úroveň služeb  i přístup personálu se však  v různých porodnicích značně liší. Zatímco někde již přání nastávajících rodičů vycházejí vstříc, jinde se toho moc nezměnilo a porod řídí […]
  • První okamžiky po poroduPrvní okamžiky po porodu První hodiny a dny po porodu. Po porodu zůstává rodička 2 hodiny na porodním sále nebo v porodním pokoji. Doba bezprostředně po porodu je pro organismus čerstvé maminky velmi náročná. Její […]
  • Neonatologie u ApolinářeNeonatologie u Apolináře Po porodu se novorozenec definitivně odloučí od matky a musí se přizpůsobit existenci v "normálním" světě. Poporodní adaptace obvykle trvá od 6 do 24 hodin. Nejdůležitější funkční změny se […]
  • Průvodce těhotenstvím – týden po týdnu: 31. týdenPrůvodce těhotenstvím – týden po týdnu: 31. týden Miminko v tomto týdnu těhotenství váží zhruba kilogram a půl, přičemž jeho délka se již do porodu nebude nijak zásadně měnit. Zato váš život prochází změnami více než závratnými. Mnohým […]

Jeden komentář k “Porodnice v Kadani

  1. Libuše Čejková

    Nemám dobrou zkušenost s porodnicí Kadaň. Během porodu jsem zažila nešetrné až kruté chování zdravotníků a docházelo k porušování mých práv. Porodní asistentky a lékař se neřídí doporučeními světové zdravotní organizace. Psala jsem stížnost řediteli nemocnice. Moje stížnost na nešetrné chování byla však ignorována. Posléze jsem psala na krajský úřad. Stížnost píši již po třetí – stále ignorována. Porod probíhal následovně.

    Přijela jsem do nemocnice s pokročilým průběhem porodu. Hlasitě jsem při kontrakcích křičela. Měla jsem neúměrné bolesti, které značili bolest na kost křížovou. Na chodbě, když jsem s manželem čekala na příchod personálu, jsem měla kontrakci. Sedla jsem si do kleku a křičela. Poté, co jsem nereagovala na pokyn personálu, že musím vstát a jít i při kontrakci a nemohu zde křičet, mě sestra vzala za ruku a táhla chodbou. Tímto jednáním neoprávněně použila omezujícího prostředku – úchopu, který lze použít jen ve výjimečných situacích bezprostředního ohrožená života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob a poté, co jsou splněny všechny podmínky dané § 39 odst. 1 a), odst. 2, odst. 3 zákona o zdravotních službách, které v tomto případě splněny nebyly. Navíc mohlo být použito jiného prostředku, který by na rozdíl od jednání sestry nepoškozoval mou lidskou důstojnost, např. mě mohli odvézt v jezdícím křesle, přesunout se ke mně a počkat na vhodnější okamžik přesunu, apod. Nedostalo se mi ani náležité podpory, která by mohla zmírnit mé utrpení a přinesla mi uklidnění.

    Následně mě připojili na monitor v poloze vleže a odešli za plentu, kde si četli dokumenty, které jsem přivezla. Nechali nás tak samotné bez toho, aby se zajímaly o můj stav během monitorování. Při kontrakcích jsem měla nesnesitelné bolesti, instinktivně jsem se z této polohy chtěla nějakým způsobem dostat, hlasitě jsem křičela a trhala celým tělem. Manžel mě násilím držel v křesle, protože se bál, že bych si mohla ublížit, kdybych se nějakým způsobem z připoutání přístrojem vytrhla. S ohledem na nesnesitelné bolesti jsme požadovali zkrácení monitoringu, nebylo nám však vyhověno, a to přesto, že se jedná o úkon, který lze provést pouze na základě informovaného souhlasu ženy dle § 31 odst. 1 zákona o zdravotních službách. Vyslechla jsem si ještě poznámku, že je monitoring prováděn pro dítě, a ne pro maminku. Je však nepřijatelné, aby byla žena a její práva během porodu ignorovány.
    Monitoring by byl o dost více snesitelnější, pokud by mi byl umožněn volný pohyb. V dnešní době je běžné, že porodnice zavádí možnost monitorování tak, aby žena nebyla omezována v pohybu, což je v souladu s § 28 odst. 3 písm. k) zákona o poskytování zdravotních služeb, na základě kterého má žena právo na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí. Problematikou polohy vleže v průběhu porodu se detailně zabývala Světová zdravotnická organizace, která došla k závěrům, že tato poloha může mít negativní zdravotní následky, snižuje intenzitu kontrakcí a způsobuje větší bolestivost porodu a jako takovou ji označuje za jednoznačně škodlivou praktiku, která by měla být eliminována. Nejenže mi nebylo dovoleno volně se během monitorování pohybovat, nebyla jsem ani v souladu s § 31 odst. 2 písm. c) zákona o zdravotních službách informována o tom, že se dá monitorování plodu provádět Dopplerovým přístrojem jakožto nejméně omezující a nejšetrnější metodou v mém stavu. Volný pohyb a možnost změny polohy by měli být základem pro celý průběh porodu, včetně první doby porodní a období monitorování, obzvláště je-li porod tak bolestivý s ohledem na utrpení spojené s nutností ležet v době kontrakcí.
    Co se týče příjmu, tak ačkoli jsem přivezla a předala personálu okopírovaný občanský průkaz můj i mého manžela (tehdy přítele a otce dítěte) a těhotenskou průkazku a ačkoli jsem určité údaje poskytla již na předporodním kurzu, neustále jsem byla nucena odpovídat na otázky, které jednak byly uvedeny v dokumentech, které jsem personálu předala, a jednak nesouvisely s porodem a mohli se doplnit později, např. jméno mého gynekologa, praktického lékaře nebo kdy jsem nastoupila na mateřskou apod. Některé otázky z důvodu neschopnosti personálu je zaznamenat byly dokonce kladeny opakovaně, např. jméno a adresa otce dítěte. Nebyla jsem schopná na tyto otázky odpovídat. Nepamatovala jsem si, kdy jsem nastoupila na mateřskou. Porodní asistentka byla velmi nepříjemná a tyto informace požadovala. Žádným způsobem se nesnažili mi příjem ulehčit a urychlit. V žádném případě se tak ze strany zdravotnických zaměstnanců nejednalo o ohleduplné jednání, na jaké má právo pacient dle § 28 odst. 3 písm. a) zákona o zdravotních službách. Bylo by přeci možné a o to více vhodné, aby mě nechali v klidu vyrovnávat se s porodními bolestmi a s respektem k mé situaci našli všechny potřebné údaje v předložených dokumentech a v databázi počítače a ohleduplným způsobem si nechali doplnit pouze dodatečné důležité informace, případně si další informace, které nemají pro samotný porod žádnou relevanci (jaké den nástupu na mateřskou dovolenou) vyžádali později po samotném porodu, kdy je stav ženy stabilizovaný.
    Hned při příchodu byla také bezdůvodně vyhozena moje druhá doprovodná osoba. Chtěla jsem rodit v centru aktivního porodu, zde předpisy nemocnice umožňovaly přítomnost druhé doprovodné osoby. Kromě toho z § 28 odst. 2 písm. e) bod 3. zákona vyplývá právo ženy na přítomnost osoby blízké nebo jí určené osoby u porodu, může si tedy zvolit porodní asistentku jako doprovodnou osobu k porodu, která bude ženě psychicky pomáhat. Vedle toho má otec dítěte, nehledě na výběr ženy ohledně doprovodné osoby, právo účastnit se porodu svého dítěte. Toto právo vyplývá z čl. 10 Listiny základních práv a svobod, kde je zakotveno právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, do kterého patří i porod dítěte, a současně z rodičovské odpovědnosti zakotvené v § 855 a násl. občanského zákoníku, která vzniká narozením dítěte, s níž se pojí mimo jiné právo a povinnost otce pečovat o dítě, rozhodovat za něj, právo dítěte na nepřetržitou přítomnost otce jakožto svého zákonného zástupce dané § 28 odst. 2 písm. e) bodu 1 zákona o zdravotních službách, atd.. V této situaci tak byla porušena moje práva a byla jsem nucena si vybrat mezi otcem dítěte a osobou, která mně měla při porodu psychicky podpořit.
    Již při příjmu jsme s manželem také upozorňovali na unavenou dělohu a neúměrné bolesti. Naše argumenty avšak vůbec nebyly brány v potaz. Důsledkem toho se nikdo nezabýval tím, že bych mohla mít křížové bolesti a zastavený porod. V průběhu pobytu v centu aktivního porodu se mnou byla velmi nepříjemná porodní asistentka, která mi zakazovala křičet, obviňovala mě z „hysterie“, několik hodin mě nutila tlačit na slabé kontrakce a při tlačení mi zakazovala vydávat jakékoli zvuky. Přitom pomocí zvuků by došlo k uvolnění napětí v těle a prožívání bolestí by bylo snesitelnější. Nepříjemným způsobem mi říkala, že tlačím špatně.Tvrdila, že nespolupracuji. Já jsem však byla bolestmi tak ochromená, že jsem nemohla ani mluvit. Porodní asistentka si opakovaně stěžovala na bolest své ruky při mém vyšetřování. Při pobytu v centru aktivního porodu mi porodní asistentka oznámila, že si mám vybrat, jak chci rodit, že se pak už nebude přesouvat. Tím mi nebylo umožněno si porodní polohy vyzkoušet, přestože mi na předporodním kurzu bylo vyzkoušení poloh dokonce doporučeno. Jak jsem uvedla výše, nějakou dobu jsem rodila na porodním vaku bez možnosti si vyzkoušet jinou polohu, porod se neposouval, přičemž jsem byla slovně napadána asistentkou, že rodím špatně. Měla jsem pocit zoufalství a beznaděje. Nebyla jsem schopná se v těchto bolestech jakýmkoli způsobem bránit. Po několika hodinách jsem se na nátlak porodní asistentky přesunula na porodní sál, byl mi dán umělý oxytocin a byla jsem nucena tlačit bez jakéhokoli vydávání zvuku. Na porodním křesle jsem původně nechtěla rodit z důvodu, že tato poloha není výhodná ani pro matku ani pro dítě a je bolestivější. Myslím si, že mi tato pozice ještě více porod stěžovala a bolesti jsem měla ještě větší, z důvodu, že jsem na velmi bolestivé kosti křížové seděla.
    Je tak patrné, že nejenže nebyly brány ohledy na mé pocity, ale díky jejich ignorování také nebylo provedeno správné zhodnocení mého stavu a nebyla mi poskytnuta náležitá péče. Naopak jsem byla označována za hysterku, byla jsem nucena čelit nevhodným poznámkám a byly mi podávány nevhodné pokyny, zejména mi bylo zakazováno křičet, byla jsem nucena k tlačení, nebylo mi umožněno přesouvat rodící polohy a nebyla jsem upozorněna na nevhodný výběr polohy. Domnívám se proto, že došlo k pochybení v povinnosti nemocnice poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni dané § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách. Současně bylo ze strany zdravotnického personálu citelně zasahováno do mé lidské důstojnosti a nedostalo se mi ani náležité podpory. Po porodu jsem krvácela a jsem přesvědčená, že to bylo z důvodu, že jsem rodila ve stresu, nesměla jsem bolest ventilovat křikem, několik hodin jsem měla zastavený porod, přičemž jsem se vysilovala silným tlačením při slabých kontrakcích a také z důvodu, že dítě po porodu odnesli, i přes moji poznámku v porodním plánu, že chci být nepřetržitě s dítětem.
    Jedním z mých přáních, uvedených i v porodním plánu, byl požadavek, abych měla dítě nepřetržitě u sebe, což je současně mým základním rodičovským právem a právem dítěte dle § 28 odst. 3 písm. e) bod 1. zákona o zdravotních službách. Ošetření dítěte po porodu proběhlo na mém břiše, jak jsem si přála. Dítě bylo naprosto zdravé. Bylo mi řečeno, že ho jen na chvíli odnesou a zváží a hned zase přinesou. S tímto postupem, tedy s tím, že bude ihned doneseno zpět, jsem vyjádřila souhlas. Dítě odnesli, slyšela jsem jeho křik, poté ho dlouho nenesli zpět. Manžel mi později sdělil, že mu jej po zvážení ihned předali, ale potom jej za mnou nechtěli pustit. Na jeho dotaz, co se děje, mu bylo sděleno, že probíhá běžná revize. Pravda však byla taková, že běžná revize neprobíhala, nýbrž jsem krvácela. Ze strany nemocnice tak došlo k porušení mých rodičovských práv ve vztahu k dítěti, k výkonu postupů bez obdržení potřebného souhlasu dle § 34 zákona o zdravotních službách a dále k porušení informační povinnosti nemocnice dle § 31, neboť přestože jsem ve svém porodním plánu označila otce dítěte za osobu, které má být podána informace o mém zdravotním stavu, nebylo tak učiněno. Navíc jsem o svém zdravotním stavu nebyla náležitě informována ani já sama.
    Po porodu mě odvezli na lehátku na šestinedělí, jelikož jsem ztratila mnoho krve a nemohla ani posadit. Porodní asistentka, která nastupovala na noční, diskutovala s porodní asistentkou, která byla u porodu, o tom, jak jsem zakrvácená a že jim ušpiním prostěradlo. Bezdůvodně jsem znovu absolvovala velmi bolestivou proceduru mačkání břicha, kterou již prováděla porodní asistentka na sále, která zkonstatovala, že je to v pořádku. Prosila jsem porodní asistentku, ať přestane. Bylo mi řečeno, že jsem jen porodila a neumírám. Po nějaké době jsem potřebovala na záchod, ale nechtěla jsme se dostat do kontaktu s porodní asistentkou, tak jsem se za pomoci manžela přesunula do sprchy, kde jsem omdlela. Načež jsem dostala od porodní asistentky vynadáno. Nakonec mi manžel sám nosil lavor na močení do postele, což bylo mnohem příjemnější než se dohadovat s personálem, že skutečně se nemohu z postele ani zvednout.
    Opět je zde patrné ignorování mých pocitů, bezohledné a necitlivé zacházení, nerespektování mé osobnosti a mé lidské důstojnosti. Pokud pacient riskuje své zdraví a raději se sám přesune do koupelny na záchod jen proto, aby se nedostal do kontaktu se zdravotním pracovníkem, je jasné, že je něco ve způsobu poskytování zdravotních služeb v nepořádku. Je též nepřijatelné, aby sestřičky ženy po porodu odbývaly větou, že jen porodily a neumírají. Ředitel nemocnice ve své odpovědi zmiňuje, že nemocnice věnuje mnoho prostředků na výuku etiky, vstřícnosti jednání, atd. Z výše uvedeného popisu je však zřejmé, že se tyto kurzy u personálu nemocnice míjejí účinkem.
    Během hospitalizace mi nebyly sděleny žádné informace o mém stavu a nebyla jsem upozorněna na komplikace, které mohou vzniknout krvácením po porodu. Týden po porodu mě sanitka odvážela na krvácení do nemocnice Motol. Jednak jsme byli s manželem velmi vyděšení, a jednak jsem nedokázala informovat personál v sanitce a v nemocnici o svém stavu po porodu, jelikož jsem nebyla informovaná v nemocnici Kadaň. Nemocnice tak závažně porušila svou informační povinnost dle § 31 zákona o zdravotních službách, neboť mi neposkytla dostatečné informace o mém zdravotním stavu, předpokládaném vývoji a dalších možných komplikacích.

Napsat komentář

diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu, ... pro vás a vaše kamarádky.