Posted on

Dítě strká všechno do úst, protože pud sebezachování jídlem je u něho nejsilnější. Zdá se mu, že všechno na světě je pouze proto, aby bylo požito. Kromě toho poznává dítě svět, také hmatovými počitky, a to nejen v prstech, ale také v ústech.

V třetím nebo čtvrtém měsíci se dítě naučí zacházet se svými prsty. Objeví, že ruka poslouchá, pohybuje-li jí nahoru nebo dolů, že prsty může ohýbat podle své vůle a že může strčit palec do úst. Je to vlastně velký výkon, a proto se nedivíme, že rodiče jsou na duševní rozvoj svého dítěte v tomto směru pyšní a zdá se jim to roztomilé.

Cucání palce je však špatný zvyk, a proto jej nesmíme ani zpočátku dítěti trpět. POzději je odvykání mnohem obtížnější a hlavně nedají se už odčinit nepříjemné následky a průvodní jevy, jež se často dostaví:

  1. Zvýšené tvoření slin, obtěžující dítě i matku,
  2. změna tvaru horních a dolních čelistí a později zubů, které se postaví šikmo ven (špatný skus),
  3. změna tvaru prstu, který si dítě saje.

Je snazší tento zlozvyk předejít než jej vyléčit. Proto také, jakmile uvidíte, že dítě dává prst do úst, hned jej vyjměte a trpělivě to opakujte. Je třeba, aby tak zakročil každý, kdo ošetřuje vaše dítě.

Právě tak je nesprávné ustavičné sání dudlíku, protože i to působí špatně na čelisti a dásně a zuby pak vyčnívjí šikmo ven.

Je-li tento zvyk vyvinut, lze jej zlomit jen trpělivou a pevnou snahou. Dudlíku odnaučte dítě co nejdříve! Proto sání palce někdy pomůže rukavička, zejména je-li vlněná. Jindy však saje dítě i rukavičku, třeba má vlněné chloupky. Potom se osvědčují dlouhé lepenkové manžety, které nedovolí ohnout ruku v lokti. Je třeba dávat je dítěti po celý týden (sejmou se jen před koupelí). Za tu dobu si zpravidla dítě zlozvyk odvykne.

Leave a Reply