Tento dynamický vývoj neustále akceleruje a dnešní babičky se mají co ohánět. Jsou vzdělanější, jsou emancipované, ovládají technické vymoženosti jak v zaměstnání, tak v domácnosti.  Je to prostě fofr. Také si s babičkou „skejpujete“, „mailujete“ nebo spolu komunikujete na face booku? A asi určitě jí můžete zavolat na mobil.

Role dnešní babičky doznala opravdu zásadních změn. Ta bezbřehá obětavost babičky Boženy Němcové dnes není „in“.  Většina babiček sice ráda pomůže i poradí, ale zároveň se snaží zachovat si pro sebe svébytné teritorium, aby mohla realizovat svoje zájmy a uspokojovat své potřeby. A díky prodlužování délky života na to nachází i energii. A tak babičky cvičí jógu, vlastní trackingové hole (já na příklad mám malou čtyřkolku i s SPZ, a tak mě můžete vidět v přilbě a brýlích jak jedu na chalupě na nákup).

Tento prudký vývoj však umenšil dnešní babiččinu roli jako rádkyně. Maminky (a pochopitelně i otcové) jsou ze všech stran bombardovány nespočetnými informacemi a radami jak úspěšně své mateřství zvládnout z mnoha různých kanálů: z knih, z rozhlasu, z televize, z internetu. Posílil také význam rad od přátel (zejména přítelkyň) především díky propojením mladých rodičů rozličnými sociálními sítěmi. A tak prostorová „uvázanost“ s malým dítětem dnes nehraje roli, díky počítačům se akční rádius komunikačních možností prakticky neomezeně rozšířil.

Všechny tyto kanály pochopitelně snadno přebijí rady babiček. Mladé maminky jsou tak bombardovány nesčetným množstvím často protichůdných i matoucích informací, navíc rozličné úrovně. Tato směsice vysoce odborných rad až po nekompetentní laické rady se tak často stává pro nezkušené rodiče zátěží a mnohdy je to stresuje. A tady je prostor pro babičky: když je zmatek velký, je přece jenom možné sáhnout i k jejím osvědčeným radám a zkušenostem. Je také záhodno si uvědomit, že pro moderní babičky jsou výše uvedené zdroje také inspirací, jak  jít a radit s dobou. Díky svým zkušenostem a rozvážnosti však mají někdy lepší předpoklad tu změť informací vhodně „přecedit“ a nezkušené rodiče uklidnit. Prostě – život je dnes v oblasti komunikace a informací rychlý a více komplikovaný.

Asi bych proto doporučila: Jít zlatou střední cestou a nebrat věci příliš vážně. Mně se třeba v případě pochyb ohledně péče a výchovy dětí osvědčilo: „Možná byla chyba, vždyť kdo nechybuje. Miluju své dítě? Převelice. Tak to je hlavní, ostatní se „vyvrbí“ a „vyčasí“. Vyzkoušejte si tento test a uvidíte, že to funguje. Vaše babi Evi.

The post Babiččino okénko aneb jak se změnila role dnešních babiček appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Předčasné vyvolání porodu lékařem

Někdy je potřeba porod začít vyvolávat dříve než 41+5 ( 42+0). Jde o tyto situace:

• Roste-li krevní tlak maminky
• Opakovaně není CTG záznam miminka zcela ideální
• Preeklampsie matky
• Po odtoku plodové vody na konci těhotenství, když do odvyklých 12-24 hodin po předčasném odtoku se samovolně nerozvine činnost dělohy. Dítěti po uplynutí tohoto času hrozí infekce
• Když je miminko příliš velké
• Když přestane miminko růst apod. 

Zvláštní skupinou jsou matky diabetičky, které musí porodit před termínem, jelikož u nich placenta stárne rychleji a riziko odumření plodu po termínu je vysoké.

V časnějších stádiích  těhotenství se porod vyvolává uměle po odumření plodu anebo při  umělém ukončení těhotenství z genetických nebo zdravotních problémů.

Proč je přenášení problém?

Jak jistě víte výživu miminka v děloze placenta, která má mimo to i jiné funkce jako je zásobování miminka kyslíkem a odvodem kysličníku uhličitého, vylučování odpadu metabolismu a dodávání hormonů. Jednoduše řečeno – miminko potřebuje placentu ke svému životu. Bohužel je funkčnost placenty omezena a  to maximálně 42 týdnů. Placenta časem stárne a objevují se na ní tvz. Infarkty. Pokud by placenta pomalu přestávala plnit svoji funkci miminko by nejdřív přestalo růst a pomalu by se mu nedostával přísun kyslíku. Tudíž je nutné aby žena porodila do dvou tádnů od termínu porodu.

5 nejběžnějších babských rad a názor lékařky-porodníka 

1) Stimulace bradavek

• Masírování bradavek od 39. týdne může účinně nastartovat silné kontrakce. Tento druh dráždění totiž vede k vyplavování oxytocinu, který účinkuje i při vyvolávání porodu.
• Názor lékařky: Stimulace bradavek je metoda ověřená a účinná. Ale byla bych opatrná s užitím slov „silné kontrakce“. Kontrakce vyvolány být mohou, jejich intenzita se ale stupňuje v čase.

2) Pohlavní styk

• Mužské sperm obsahuje podobné látky, které se zavádějí ženě do pochvy ve formě vaginální tablety v porodnici při umělém vyvolání porodu. Změkčí a uvolní děložní hrdlo a tím ulehčí také otvírání. Navíc i ženský orgasmus může přispět k uspíšení porodu.
• Názor lékařky: O vyvolání porodu pohlavním stykem se pokouší poměrně dost dvojic, je to metoda velmi známá a je považována za účinnou. Stejně jako ostatní „lidové rady“ však samozřejmě nefunguje zaručeně.

3) Horká koupel

• Pokud chcete přivolat porod, koupejte se v hodně teplé vodě. Připravte si vanu s vodou teplou asi40 °C, ta uvolňuje podbřišek, což může vyvolat kontrakce. Také může urychlit první dobu porodní.
• Názor lékařky: Horká koupel je rozšířená a oblíbená metoda zejména při zmiňované první době porodní, kterou může zkrátit a rodičce ulevit. Co se týče samotného vyvolání porodu, i tak může skutečně účinkovat.

4) Fyzická námaha

• Sem patří dlouhé procházky, chůze do schodů a ze schodů, mytí podlahy, v některých verzích je dokonce její drhnutí rejžákem tak, jak to dělávaly naše babičky. Prostě dát co nejvíce tělu zabrat, což může vyvolat kontrakce a porod „přivolat“. Doporučuje se po 36. týdnu gravidity.
• Názor lékařky: Fyzická námaha skutečně může urychlení porodu napomoci. Nevhodné je ale například přílišné zvedání horních končetin, třeba u věšení záclon. To může způsobit pupečníkovou komplikaci.

 5) Sklenička červeného vína

• Pokud chcete rodit, dejte si červené víno, říkaly už naše babičky. Množství je ale omezené, opravdu jen jednu sklenku.
• Názor lékařky: Je možné si dát maximálně jednu sklenku červeného vína, nicméně alkohol jako takový se v těhotenství nedoporučuje a jeho vliv na vyvolání porodu je více než sporný.

The post Jak urychlit datum porodu appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Ruku v ruce s těmito údaji jde smutná skutečnost, že se prudce zvýšila rozvodovost. Jestliže v roce 1975 připadalo na 100 sňatků 26,9 rozvodů, v roce 2010 to bylo 65,9 rozvodů.  Ženy se dnes nejen později vdávají, ale také se stávají později matkou  – v roce 1975 to průměrně bylo, když jim bylo 22,5 roku a v roce 2010, když jim bylo 27,6 roku.

I když se v posledních letech bilance porodnosti trochu vylepšuje, stále mají dnešní ženy oproti generaci babiček co dohánět: v roce 1975 připadalo na 1000 obyvatel 19,1 živě narozených dětí, v roce 2010 to bylo jen 11,1 dětí.  Potěšující je pokles potratů: na 1000 obyvatel připadlo v roce 1975 7,6 potratů, v roce 2010 to bylo jen 3,7 potratů.

Dominantním trendem dnešní doby je nebývale vysoký nárůst podílu dětí, narozených mimo manželství. V roce 1975 bylo mezi živě narozenými takových dětí 4,5 %, v roce 2010 to bylo udivujících 40,3 %.  I když i v sedmdesátých letech byla u nás lékařská péče o rodičky i narozené děti na špičkové úrovni, dnešní maminky mají ještě vyšší pravděpodobnost, že jim ani při porodu ani v novorozeneckém či kojeneckém věku dítě nezemře: na 1000 porodů se snížil počet mrtvě porozených dětí a snížil se počet úmrtí novorozenců i úmrtí kojenců.

Ženy se dnes sice stávají matkami ve vyšším věku, než tomu bylo u jejich matek, ale vzhledem ke zvyšující se naději dožití se tento rozdíl svým způsobem vyrovnává – dnes se ženy babičkami stávají sice ve vyšším věku, ale zase v průměru se i vyššího věku dožívají. Jestliže v roce 1974 měly ženy naději dožít se 74,0 roků, v roce 2010 to bylo již 80,6 roků.  Tedy oproti roku 1975 se v  roce 2010 ženy poprvé vdávaly o 5,1 roku později a měly naději dožít se o 6,6 let déle. A pro dokreslení přidávám k uvedeným číslům ještě přehledný graf.

The post Babiččino okénko – aneb trochu čísel neuškodí appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Ráda bych se představila: V listopadu mi bude 65 let. Mám dvě vdané dcery: Lucka má Davídka, kterému bylo v červenci sedm a chodí do druhé třídy a školkovou Leničku, které byly v březnu tři roky. Mladší dcera Julie má syna Kryštofa Adama, kterému byl v březnu rok. Jak vidět, vzorek mých vnoučat je docela pestrý, s perspektivou, že se jejich počet i zvýší.

Jsem sociolog (nyní již v důchodu) a zabývala jsem se výzkumem a statistikou zaměřenou na sociální oblast (rodina, zdraví, gender, veřejné mínění). Snad mé profesní zkušenosti budou pro Babiččino okénko výhodou. Těším se na vaše reakce, dotazy a bude-li třeba, pokusím se třeba i poradit. Vaše Babi Evi.

V Babiččině okénku půjde o pohled (rady, zkušenosti a názory) babiček (dědečků) a na babičky (dědečky).  Je zde prostor k diskusi (názory nejen prarodičů, ale i na prarodiče), pro zkušenosti, informace a rady – laiků i odborníků, týkající se postavení dnešních babiček (a samozřejmě i dědečků) v rodině, která očekává narození potomka či se stará o narozené miminko. (Babiččino okénko k batolatům  otevřu na stránkách Naše batole). Takže začínáme:

Jak se stát babičkou (dědečkem)

V první řadě – na rozdíl od rodičů – se prarodičem nemůžeme stát z vlastní vůle, ale prarodičem se v pravém slova smyslu stáváme. Potřeba je k tomu ovšem „vlastnit“ potomka v reprodukčním věku, který se – ať z vlastního rozhodnutí či nechtěně – stane nastávajícím rodičem. Tento základní rozdíl  – mít vnouče bez vlastního přičinění – se pochopitelně odráží i v roli ať již babičky či dědečka. Především odpadá ta zásadní odpovědnost za narozeného potomka. Také roli prarodiče teoreticky můžeme, ale nemusíme přijmout. K nepřijetí obvykle vedou závažné mezilidské konflikty členů rodiny nebo jejich asociální chování. Existují však i případy, kdy rodiče brání prarodičům, aby převzali roli babičky či dědečka.  I zde jsou důvody stejné, jak bylo uvedeno výše. Možná je i varianta – týkající se spíše babiček než dědečků – kdy se prarodič dožaduje své role příliš vehementně a s velkou razancí, až to není rodičům dítěte příjemné.

V ideálním případě prarodiče s radostí přijmou zprávu o očekávání vnoučete a těší se.  Avšak obvykle bývá reakce babiček – žen jiná než reakce dědečků – mužů. Babičky totiž často již nějaký čas před radostnou zprávou o vnoučeti se nemohou dočkat – někdy i ponoukají „mladé“, aby vnouče pořídili. Proto sdělení o radostném očekávání nastávající babičky málokdy zaskočí – jsou svým způsobem na tuto roli připravené.  Jinak je tomu s dědečky: muži potřebují delší čas na zpracování informace.  Pro zpestření zde uvedu vzpomínky z naší rodiny: Můj strýc se ženil jako velice mladý a jeho syn se stal stejně jako on velice mladým otcem. Novopečený dědeček se s tím vyrovnával obtížně a tak byl přistižen, jak se sklání nad postýlkou novorozeného vnuka a říká mu: „Usměj se přece na strejdu“.

V současné době s postupující emancipací rodičovství se mění i přístup mužů k novorozencům a lze tedy očekávat, že to se pak projeví i na další generaci dědečků. A tak možná nebude vzácností pohled na dědu, který přebaluje či krmí své vnouče, nemluvě o zmizení zábran v projevech citů ve vztahu k miminku. Zatím se přimlouvám za to, abychom tolerovali ostýchavý přístup dědečků k miminkům. Oněch několik měsíců těhotenství jim k přípravě převzít roli prarodiče málokdy stačí. Věřím, že si to s vnoučaty vynahradí, jen co trochu odrostou.

 Jedná se pouze o ilustrativní foto, není to naše “babi Eva” Určitě nám foto časem dodá.  (poznámka redakce).

The post Babiččino okénko appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.