Popis byliny:

Jedná se o keř drobnějšího vzrůstu, kde na jeho červenohnědých větvičkách vyrůstají trny a vejčité listy. Hloh kvete bíle a zdálky jej poznáte podle typické aromatické, pro nos až nepříjemné vůně. Plodem je pak červená malvice.

Sbíraná část a období:

Sbíráme květ na rozmezí května až června, anebo květ s listem v období května. Na přelomu září a října můžeme sbírat dokonce i plod.

Způsob sběru, sušení a uchování:

a) U květu: Sbíráme pouze rozkvetlé květy se stopkami. Překvetlé květy nesbíráme! Sušíme je, ostatně jako většinu bylin, na vzdušném a stinném místě. U umělého sušení nepřekračujeme teplotu 35°C. Dobře usušené květy poznáme podle nažloutlé barvy a stejně jako u černého bezu nesmí být květy nahnědlé. Skladujeme na suchém místě, nejlépe v papírových pytlích.

b) Listy s květenstvím: Sbíráme na začátku rozkvětu. Otrháváme celé vrcholy mladých větviček bez dřevnatých částí. Sušíme a skladujeme stejně jako u samotného květu.

c) Plod: Sbíráme pouze zralé, červené plody. Sušíme umělým teplem nejvýše však do 70°C. Dobře usušené plody mají tmavou, červenohnědou barvu a jsou tvrdé (cinkají jako hrášek určený k setí). Skladujeme v dobře uzavřených nádobách.

Léčivé účinky:

Svými léčivými účinky bývá nazýván jako srdeční tonikum a sedativum, neboť rozšiřuje věnčité tepny, snižuje vysoký krevní tlak a hlavně zlepšuje činnost srdce. Často bývá doporučován lidem, kteří prošli záchvatem mrtvice, trpí na vysoký krevní tlak či se potýkají s tloušťkou. Dále jej lze užívat i v počátcích při kornatění tepen. Hloh lze také použít při nespavosti či ledvinových kamenech.

Ale pozor! Před užitím hlohu obecného se raději poraďte s lékařem. Sice není tato bylinka jedovatá, ale dlouhodobé pití čaje z hlohu nebo v jiných čajových směsích, může docházet k poruchám krevního tlaku.

Čaj z hlohového květu

Dvě polévkové lžíce usušených plodů vaříme 10 minut v 500 ml vody. Poté přecedíme a pijeme dva šálky vychladlého čaje denně tj. ráno a večer.

Použité zdroje: Obrázek z knihy “Malý herbář léčivých rostlin” od Ing. Václava Krejčíka a Dagmar Černé, vydalo nakladatelství AVICENUM – zdravotnické nakladatelství n.p. v Praze roku 1973

The post Hloh obecný (Crataegus oxyacantha L.) appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Popis byliny:

Hluchavka bílá je rostlina, jejíž čtyřhranná lodyha vyrůstá do výšky 20 až 60 cm.  V úžlabí chlupatých listů se tyčí bílé, květní korunky zasazené do zelených kalichů.

Sbíraná část a období: 

Sbíráme bílé květní korunky bez zelených kalichů v období od dubna až do září.

Způsob sběru, sušení a uchování:

Květy sbíráme a vytrháváme z plně rozkvetlých rostlin nelépe rukou, a to od vrcholku postupně dolů. Sbíráme vždy za suchého počasí, nikdy za vlhka, protože květy snadno podléhají zapaření, a následně hnědnou. Květy sušíme na suchém, stinném a hlavně dobře větraném místě. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 40°C. Dobře usušený květ má bílou nebo slabě nažloutlou barvu. Sesychací poměr hluchavky se odhaduje v poměru 8:1. Skladujeme v suchu v papírových sáčcích anebo v dobře uzavřených nádobách.

Léčivé účinky:

Hluchavka bílá má všestranné použití, ať už samotná v nálevu nebo v čajových směsích a koupelích, tak i v samotné kuchyni. Na jaře lze mladé, ještě nekvetoucí rostliny použít do jarní polévky, salátů či jako náhražku klasického špenátu.

Vnitřně ji užíváme převážně na pročištění krve a onemocnění horních cest dýchacích. Lidé, kteří trpí na záněty močového měchýře a nemoci  ledvin, tato bylinka snadno uleví. Obdobné účinky slibuje i při migrénách, předmenstruačních potížích a u mužů při prostatě. Pomáhá při kašli, rýmě a proti nespavosti. Zevně ji lze užít jako obklad na rány, vyrážky a vředy kůže, otoky a křečové žíly.

Vzhledem k tomu, že se z natě uvolňuje žluté barvivo, lze ji používat k přebarvení vlasů na plavo!

The post Hluchavka bílá (Lamium album L.) appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Popis byliny:

Tuto bylinku nejčastěji naleznete na mezích polí, ve vlhkých příkopech, mokrých loukách či podél potoků. Je to rostlinka s drsně chlupatou lodyhou  řepovitého oddenku, z něhož vyrůstají kopinaté na spodní straně chlupaté listy, zakončené do špičky. Květy kostivalu lékařaského jsou fialovočervené, růžové a mohou být i žlutavě bílé. Víceleté kořeny, jež se zakořeňují velice hluboko, jsou tlusté přibližně 2 cm. Na povrchu jsou tmavohnědé až černé, a když jej rozlomíte jsou uvnitř bílé až žlutavé.

Co a kdy sbíráme:

Oddenek s kořeny v průběhu března až dubna, pro kvalitnější sbíráme až v září, říjnu.

Způsob sběru:

Kořen vykopeme ze země a očistíme od hlíny. Před sušením odstraníme oddenkovou hlavici se zbytky listů.  Silnější kořeny podélně rozřízneme. Chceme-li kořen zachovat čerstvý, skladujeme podobně jako mrkev, a to v písku.

Způsob sušení a skladování:

Kořeny kostivalu necháme napřed zavadnout, a pak dosoušíme buď na slunci nebo umělým teplem, které nesmí přesáhnout teplotu 45°C. Správně usušený kořen zůstává uvnitř bílý.  Skladujeme v dobře uzavřených nádobách.

Pozor!

Kořen kostivalu lékařského je jedovatý, proto není vhodné z něj připravovat kostivalový čaj, neboť by mohlo dojít k poškození jater.

Léčivé účinky:

Tinktura z kostivalu účinně pomáhá nemocným proti revmatismu a otokům kloubů. Lze ji použít jak při vnějších, tak  i vnitřních ranách, dále při poraněních všeho druhu /pohmožděninách, výronech, zlomeninách/. Listy kostivalu dokážou ulevit jiz za jednu noc. Přikládají se kašovité obklady tak dlouho (teplé obklady z moučky kořene kostivalu, usušený a semletý na mlýnku), dokud bolesti nevymizí. Dále pomáhá při bércových vředech, při revmatickém zduření svalů, dnavých uzlinách, nádorech, bolestech šíje, bolestivých pahýlech po amputaci či při zánětu okostice.

Listy se nepoužívají pouze na obklady, ale i jako přísada pro celkovou kopel, při revmatických bolestech, dně, bolestech kloubů, poruchách prokrvení a poškozených ploténkách. Při poruchách prokrvení na nohách, při křečových žilách a na doléčení zlomů kostí se používá sedací koupele z kořene.

Odvar z kostivalu léčí vředové vyrážky a ekzémy; a jako kloktadlo účinně působí proti pardentóze a bolestech zubů.

Použití:

Kašovité obklady: Dobře usušené kořeny pomeleme na moučku. Moučku přidáme do šálku vřelé vody, zakápneme několika kapkami jedlého oleje a rychle smícháme na kaši. Vzniklou kaši natřeme na plátno a ještě teplé přiložíme na postižené míslíme.

Obklady z čerstvých listů: Listy umyjeme, na desce válečkem na nudle rozválíme, položíme na místo a závážeme.

Přísada do celkové koupele: 500 g čerstvých (sušených) listů necháme máčet přes noc v pěti litrech studené vody. Druhý den vše zahřejeme a přivedeme k varu. Tekutinu vlijeme do vody ve vaně.

Přísada do sedací koupele: 200 g čerstvých nebo sušených listů necháme máčet přes noc v pěti litrech studené vody. Následující den vše zahřejeme a přivedeme k varu. Vlijeme do vany s vodou.

Tinktura z kořene: Kořeny kostivalu umyjeme a kartáčem očistíme, nadrobno rozřežeme. Naplníme jimi láhev až po hrdlo azalejime režnou nebo jinou ovocnou pálenkou. Necháme louhovat 14 dní na teplém slunném místě. Pozor!  Kořeny musí být v pálence ponořené.

Mast z kostivalu: 4 až 6 čerstvých, umytých kořenů jemně posekáme a krátce upražíme v 250 g čistého sádla (vepřového), přes noc necháme stát. Druhý den zahřejeme, scedíme přes plátno a zbytek vylisujeme. Naplníme skleničky a uchováváme v chladu.

Víno z kostivalu: 2 až 5 čerstvých, umytých kořenů nadrobno nařezaných vyluhujeme 5 až  6 týdnů v litru přírodního bílého vína. Je to vynikající lék při chorobách plic.

Mast na pokožku spálenou od slunce: 10 lžic drceného čerstvého kořene kostivalu a 20 lžic květu třezalky necháme v 750 ml olivového oleje louhovat 14 dní na tepĺém, slunném místě. Tuto mast lze používat nejen na spálenou pokožku od slunce, ale na jakékoliv popáleniny.

The post Kostival lékařský (Symphytum officinnale L.) appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Popis bylinky:

Je to nízká vytrvalá léčivá rostlina, která má pilovitě zubaté lístečky, jež vyrůstají z podzemního oddenku společně s plazivými výhonky. Po odkvětu bílého květu se objeví červená, sladká jahoda.

Místo výskytu:

Jahodník nejčastěji nalezneme na sušších, slunných místech v lesích, na pasekách a loukách.

Pozor!

Nepleteme si jej s jahodníkem zahradním, který pěstujeme doma na zahrádce, neboť u tohoto druhu nejsou listy vhodné k přípravě jednotlivých bylinkových čajů.

Sbíraná část a období:

U jahodníku obecného sbíráme list v období od května do srpna.

Způsob sběru, sušení a uchovávání:

Mladé listy ručně otrháváme, necháváme u nich pouze krátký řapík. Listy sušíme obvyklým způsobem, tj. na stinném a vzdušném místě anebo umělým teplem nejvýše však do 45 oC. Dobře usušené listy mají tmavě zelenou barvu bez vůně a nedrolí se. Ochutnáme-li je, jsou trpké.

Dalším způsobem sušení je fermentace listů, čímž docílíme u budoucího čaje výraznější chutě a vůně.  Fermentujeme pouze mladé listy a šťavnaté vrcholky lodyh. A jak na to? Nejprve si natrháme zelené a svěží listy, výhonky a necháme je 6 až 8 hodin na stinném místě zavadnout. Poté je rozprostřeme do tenké vrstvy a válečkem promačkáme. Takto namačkanou bylinku srolujeme do jednotlivých závitků, které uložíme na teplém a vlhčím místě, neboť chceme, aby se jahodník v jednotlivých závitcích zapařil, a tím vytvořil podmínky vhodné pro fermentaci. Po jednom až dvou dnech jednotlivé závitky rozbalíme a lístečky dosušíme na stinném místě. Správně „ufermentované“ listy a výhonky jsou tmavé až černé.

Skladujeme nejlépe v dobře uzavřených skleněných nádobách, abychom zamezili zvlhnutí.

Léčivé účinky:

Nejčastěji se používá v bylinných čajích proti průjmům, zánětlivých onemocnění sliznice střev a onemocnění ledvin. Při chřipkovém onemocnění čaj z jahodníku posiluje a uklidňuje, je vhodný i pro rekonvalescenci, pro lidi trpící chudokrevností, nervozitou a nechutenstvím.

Čaj z jahodníku

Čaj si připravíme ze dvou lžic suchých listů jahodníku, které spaříme ½ litrem vroucí vody. Necháme 10 až 20 minut vyluhovat, poté scedíme.

Tipy na letní osvěžující čaje:

1) 2 lžičky listů z maliníku, 2 lžičky listů z ostružiníku a 2 lžičky listů z jahodníku

2) 1 lžička jablečných slupek, 1 lžička listů z jahodníku, 3 lžičky lipového květu a 1 lžička heřmánku

The post Jahodník obecný (Fragaria vecsa L.) appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Suroviny:

400 – 600 g čerstvého květu černého bezu, 1 l octa

Postup:

Květy naskládáme až po okraj sklenice a zalijeme octem. Necháme přibližně týden luhovat na teplém místě. Po týdnu obsah láhve přecedíme přes plátno a přelijeme do čisté láhve.

Takovýto ocet lze pak dále využívat nejen při bolestech jako mazadlo, ale i jako jednu z hlavních ingrediencí zeleninových salátů.

The post Bezinkový ocet appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Popis:

Je to drobný, planě rostoucí keř, který je v době květu obsypán žlutavými až bílými květy. Po odkvetení se mění v lesklé, kulaté, černofialové plody, jež lze dále zpracovávat.

Sbíraná část a období:

Květ sbíráme v období od května do června a plod od srpna do září.

Způsob sběru, sušení a uchovávání:

U květu: Sbíráme celá květenství i se stopkou dlouhou do 1 cm, buď odštipováním nebo odstřiháváním.  Dáváme pozor na to, abychom sbírali pouze květy pěkně rozvité a nepřekvetlé. Květy sušíme na vzdušném a stinném místě v tenké vrstvě, či je můžeme rozvěsit na šňůru. Při umělém sušení  nesmí teplota přesáhnout 35°C. Dobře usušené květy mají původní krásně nažloutlou barvu (nesmí být nahnědlé a narezlé), silně voní. Skladujeme na suchém místě, abychom zabránili vlhkosti.

U plodu: Odštipujeme nebo odstříháváme celá plodenství zralých, černofialových plodů. Plody necháme nejprve zaschnout na slunci, a poté dosoužíme uměle do 40°C. Slepí-li se nám plody do hrudek, nevadí, na léčivých účincích to nijak neztrácí. Před uskladněním plodů v dobře uzavíratelných lahví nezapomene otrhat všechny přebytečné stopky.

Léčebné účinky:

Tato bylinka příznivě působí na záněty močového měchyře a ledvin, dobře snižuje teplotu při horečnatých stavech. Hlavní využití však nachází buď jako čaj z květů  při chřipkových onemocnění a nachlazení, rýmě a kašli; anebo jako odvar pro zklidnění zanícené sliznice, krvácejících dásní a otoku vznikajících po vytržení zubu. Výborné je jako kloktadlo při chrapotu a bolestech krku.

Plody, narozdíl od květů, lze aplikovat na léčení nespavosti a bolestech hlavy; bezinkový ocet zas jako výborné mazadlo při bolestech svalů

Pozor!

Kůra a listy černého bezu jsou jedovaté! Čerstvé plody jsou mírně jedovaté a mohou způsobit zvracení, průjem a celkové oslabení organimu.  Tyto nepříznivé, vedlejší účinky lze odstranit dalším zpracováním tj. sušením a převařením. U této bylinky vždy dodržujeme dávkování!

Použití:

Bezový čaj: Dvě čajové lžičky usušeného květu zalijeme 250 ml vařící vody. Necháme 10 minut stát, nijak čaj necedíme. Květy necháme usadit u dna a pijeme po doušcích. Čaj můžeme dochutit medem a citrónem. Teplý čaj pijeme při nachlazení a horečce; chladný a neslazený čaj naopak při žaludeční nevolnosti.

Bezinkový čaj: Jednu polévkovou lžíci sušených plodů vaříme 15 minut v 500 ml vody. Čaj necháme vychladnout, přecedímea a pijeme po doušcích.

The post Bez černý (Sambucus nigra) appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Suroviny:

nové brambory, zelené bylinky dle libosti (petrželka, pažitka, bazalka), olivový olej, sůl, stroužek česneku (nebo 1/2 lžičky sušeného)

Postup:

Brambory umyjeme, nakrájíme i se slupkou a poklademe na plech podložený pečícím papírem. Mezitím si připravíme bylinkovou marinádu, kterou tyto brambory před pečením potřeme.

Příprava bylinkové marinády je velmi jednoduchá. Přibližně do poloviny hrnku nadrobno nasekáme jednotlivé bylinky, přidáme utřený stroužek česneku (nebo sušený), špetku soli. Dále přidáme olivový olej, ale jen tak, aby nám vznikla dobře roztiratelná směs. Touto směsí brambory zvrchu potřeme. Pečeme asi 15 až 20 minut při 150°C do doby, dokud nejsou brambory měkké a dozlatova upečené.

Brambory lze, kromě jakožto přílohy k masu, podávat i samostatně. Pečené brambory pak namáčíme do tvarohové pomazánky a podáváme se zeleninovou přílohou.

(Tvarohovou pomazánku uděláme smísením tvarohu, nasekané pažitky, nakrájených ředkviček na plátky a dochutíme špetkou solí).

The post Pečené brambory s bylinkami appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Popis:

Tuto rostlinu, roustoucí na všech loukách a pastvinách, nalezneme velmi snadno pro její typicky červenofialové květy. Díky svému bohatému kořenovému systému se snadno rožšiřuje ve svém okolí a stává se obtížným plevelem. Okvětní hlávky jsou ze spodu kryty velkými palisty podpůrných listů, samotnou hlávku pak tvoří drobné, stopkaté květy červenofialové až fialkové barvy.

Sbíraná část a období:

Sbíráme květ v období od května do řijna.

Způsob sběru, sušení a uchování:

Sbíráme celé okvětní hlávky. Pozor! Nikdy nesbírejte překvetlé hlávky, při sušení mají tehdenci hnědnout a rozpadat se! (před sušením raději tyto nahnědlé květy odstraňte)

Sušíme na suchém, dobře větraném místě. Při umělém dosoušení nesmí teplota (ostatně jak u většiny bylin) přesáhnout 35°C. A jak vypadají správně usušené květy? Suché květy šustí, nedrolí se a mají zachovalou původní barvu.

Skladujeme v suchu a tmě, nejlépe v dobře uzavřených, tmavých sklenicích. Květy snadno podléhají vlhosti a na světle ztrácí svojí původní barvu.

Léčivé účinky:

Jetel červený je právem nazýván ženskou bylinkou, neboť ulevuje mnohým ženským potížím, jež jsou spojeny s přechodem např. nespavostí, návalech horka, pocitech nevolnosti, bolestech hlavy apod. Po čtyřicátém roce se doporučuje ženám pít čaj z červeného jetele nejen jako vhodnou prevenci proti těmto potížím vzniklým klimakteriem, ale i jako prevenci proti vzniku rakoviny.

Čaj z červeného jetele příznivě pomáhá při průjmech a zvracení. Zevně jej lze využít pro jeho rychlou schopnost hojení kůže na drobná poranění, hnisavé rány, ekzémy a akné.

V lidovém léčitelství se používal v obkladech při příušnicích.

Čaj z červeného jetele, lidově nazývaný „Červený čaj“

Dvě polévkové lžíce usušeného drceného květu přelijeme 250 ml vařící vody a necháme 15 minut odstát. Poté přecedíme a pijeme alespoň dva šálky čaje denně. Čaj z jetele nemá žádné vedlejší účinky, proto ho můžeme pít i jako denní čaj.

The post Jetel červený (Trifolium pratense) appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Suroviny:

2 lžíce bazalky, 50 g másla, 1 lžíce hladké mouky, 1 hrst šťovíku, 100 g tvrdého sýra, špetka soli, 2 lžíce libečku, 1 l vody, 2 hrsti jarní kopřivy

Postup přípravy:

Všechny bylinky důkladně omyjeme a najemno nasekáme. Z másla a mouky si uděláme tmavší jíšku, přidáme bylinky a krátce orestujeme. Potom zalijeme vodou, osolíme a povaříme. Nakonec zahustíme našlehaným žloutkem.

Do talíře na dno dáme asi 4 lžíce nastrouhaného tvrdého sýra a přelijeme je polévkou.

The post Polévka z jarních bylinek appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Suroviny: 1 l vody, 2 dvojhrstě květů, 1 kg krystalového cukru, 1/2 citronu

Postup: Květy ve vodě pomalu zahřejeme k varu. Necháme vzkypět, hrnec odstavíme a necháme stát přes noc.

Druhý den šťávu scedíme přes plátno a  květy vymačkáme. Do vzniklé šťávy přidáme cukr a citrón nakrájený na plátky. Poté tekutinu zahříváme tak, aby se šťáva odpařovala bez vaření. Sirup necháme jednou či dvakrát vychladnout, protože jen tak zjistíme, zda je sirup dostatečně hustý.

Pozor! Sirup by neměl být moc  hustý (to má pak  tehdenci krystalizovatět), a ani řidký (to by nám pro změnu začal po krátké době kvasit). Dobře uvařený sirup by měl být hustě se táhnoucí!

The post Pampeliškový sirup appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.