Je to proto, že podmíněný reflex se nejlépe upevňuje, když ho vyvoláme více smysly, tedy nejen sluchem, ale například i zrakem. Zrakový vjem je silnější než sluchový vjem.
Proto se také nemá dítěti nic přikazovat, co předtím nevidělo jako vzor!

Dítě získává od rodičů návyky a stereotyp. Nejde však jen o návyky zdravotní. Dítě citlivě vnímá, jak se rodiče zachovají v různých životních situacích, osvojuje si jejich postoj k životu, k práci, k lidem.

The post Příklad je nejlepší vychovatelský prostředek appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

V obecném povědomí se vytvořil jakýsi velmi dlouhý seznam toho, co by o Vánocích “nemělo chybět”. Mnozí snaží tomuto seznamu učinit zadost, aniž si uvědomují, že tím možná likvidují svou vlastní představu o trávení posledních dní roku. V mladých manželstvích se navíc často bojuje o to, které zvyky ze dvou původních budou v nově vzniklé rodině přijaty a které nikoliv.

Neopakovatelnost prvních rodinných Vánoc

Přítomnost dítěte mladšího jednoho roku nabízí pro případnou proměnu i sladění báječnou inspiraci. Proč? Protože miminko ještě nevnímá vnější okolnosti, o to víc však vstřebává vnitřní atmosféru. Uštvaní a rozhádaní rodiče jsou tím nejméně vhodným předpokladem žádoucí spokojenosti a spočinutí. Spíš než důraz na náročné přípravy o průběhu a prožitku Vánoc nakonec rozhoduje nálada a rozpoložení zúčastněných. Tímto směrem je proto třeba koncentrovat mysl a vyvinout úsilí.

Využijte prvních Vánoc s miminkem k přemýšlení o právě té vaší nově se rodící tradici. Právě ji zakládáte. Podpořte šanci, abyste to byli opravdu vy sami, kdo vaše první Vánoce a jejich rituály určí. První Vánoce s miminkem jsou jedinečnou příležitostí, jak vaše okolí požádat o respektování vašeho soukromí. Odvaha postavit se zaběhaným pořádkům s sebou samozřejmě nese svá rizika. Na druhou stranu šance vymanit se z něčeho, co nám nevyhovuje nebo co chceme změnit, nikdy nebude větší než právě teď. Mimořádnost prvních rodinných Vánoc dovoluje vztah k těmto svátkům přezkoumat a přehodnotit a z plánu předvánočních příprav předem vyškrtnout vše samoúčelné, co nakonec k dobrému průběhu vůbec nepřispívá.

Kudy ke klidné mysli? Pobyt venku napoví

I když počasí nebývá zrovna vlídné, dobrou náladu obvykle podpoří výlet či aspoň procházka. Zdravé miminko, není-li mráz pod 10 stupňů Celsia, pobyt venku dobře zvládá, přičemž šátek na nošení bývá vhodnější než kočárek. Dítě tak přirozeně hřejeme svým tělem a chráníme svým kabátek či bundou a kromě toho se nutně nemusíme držet jen silnic a cest, ale můžeme se vydat napříč zimním lesem, který se na Štědrý den také zdobí do své jedinečné atmosféry a dokáže nám potichu a nenásilně připomenout, o co jde o Vánocích především. Nejhlubší radost nepramení z věcných darů ani z dokonale nazdobeného bytu, nýbrž z vnitřního pocitu, že žijeme smysluplně. Takový pocit ovšem předpokládá především sdílení a rozvíjení hodnot nehmotných. Navštíví-li nás toto poznání o Vánocích, není důvod, proč by se nás nepřidrželo i v dnech následujících.

Zdroj

Časopis – Miminko (12/2009)

The post Poprvé Vánoce ve třech appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Počet hráčů – libovolný

Pomůcky – podložka pro miminka, odměna pro nejrychlejší užovku

Zaměření – koordinace pohybu, spolupráce, soutěžení, rychlost, výdrž

Popis a pravidla hry –

Děti si rády hrají na zemi. Již malá miminka dáváme na zem, na podložku, snažíme se je stimulovat, podněcovat k tomu, aby zvedaly hlavičku, otáčely se, postupně se plazily a lezly.

Tato hra je určena všem věkovým kategoriím.

Kojence položíme na podložku na bříško. Batolátko vyzveme, aby si lehlo na bříško. Vysvětlíme jim, jak dělá užovka, že se plazí a přitom můžeme syčet. Lehneme si proti dítěti také na břicho a říkáme krátkou říkanku:

„Užovka se plazí,

(plazíme se směrem k dítěti)

(řekneme jméno dítěte)

Ondrášek se mazlí.“

(dáme dítěti pusinku a pohladíme po tvářičkách a nosíku)

U kojenců zvolíme kratší vzdálenost, řekneme říkanku a dáme jim pusinku, případně pohladíme po nosíku.

U batolátek zvolíme delší vzdálenost, vyzveme jej, aby se plazilo, případně lezlo, vzájemně si dáte pusinku a pohladíte.

Děťátko, které se začíná plazit nebo lézt vás bude vnímat jako příjemný cíl a bude se více snažit.

Pro předškolní děti vyznačte start, odkud se mají začít plazit i cíl a říkejte jména dítek, které se plazí. Pro nejrychlejší užovku, která se plazila až do cíle nachystejte odměnu ve formě pamlsku, ovoce nebo hračky.

The post Pohybová hra Užovka appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Miminko již v prenatálním období vnímá hlas maminky a tatínka a po narození jej dokáže rozeznat. Snažte se tedy v těhotenství se svým bříškem promlouvat, hladit jej, dávat nenarozenému miminku najevo lásku. Po narození na miminko mluvte klidným hlasem. Postupně bude na vaše slova reagovat víc a víc. Začne žvatlat své první slabiky – ma, ba a pak i první slova – mama, tata, baba. Rozvíjete jeho pasivní slovní zásobu, vyprávějte mu vše, co děláte, pojmenovávejte předměty a věci kolem vás. Tatínkové mají možná problém něco miminku vyprávět, klidně ať mu čtou noviny. Vezměte si na pomoc obrázkové knížky, ukazujte obrázky.

Batolátka projevují svoje požadavky, začíná u nich období vzdoru a negativismu. Zamyslete se nad tím, zda své dítě necháte projevit nebo v zájmu rychlého řešení nebo klidu v rodině dítě často diskuzi vyhraje a posadí si svou. Pokud jsou podobné komunikační souboje časté, dítě ztrácí schopnost přijímat racionální argumenty a citlivě vnímat to, co mu někdo jiný říká. Vyjadřovací schopnosti bývají dobré, ale je omezena schopnost naslouchat.

Jeden z komunikačních vzorů, který probíhá v některých rodinách může být takový ten direktivní přístup – rozkazy a příkazy. Dítě je neustále cepováno, usměrňováno. Nemá možnost se projevit. Neustále mluví dospělí a jejich potomek raději mlčí a přemýšlí, zda projevit svůj názor, aby nebylo znovu pokáráno. Brzdí to jeho rozvoj.

Jednom z možností, jak vychovává řada rodin své děti je přístup nezájmu z důvodu velké zaměstatnosti obou rodičů. Dítě vyrůstá u televize, počítače, bez hlubších sociálních kontaktů v rodině. Tyto vztahy mu chybí, vyhledává společnost lidí, kteří se mu věnují, může jim vše říci. U starších dětí jsou to pak především různé party. Protože má potomek málo příležitostí poznat způsob myšlení a vyjadřování jednotlivých členů rodiny, není možnost postupně prohlubovat vzájemné vztahy a rodiče časem ztrácejí pozici výchovné autority.

Nejlepším způsobem komunikace v rodině je výchova založená na vzájemné komunikaci. Rodiče si s dětmi od útlého věku dokáží sednout nad knížkou nebo u kresleného filmu, odpovídají na dotazy, společně hledají odpověď na nějaký problém, názory dětí jsou vyslechnuty a případně korigovány. Ve vztazích není cítit nařízenost nebo podřízenost, případně boj o pozice. Dítě formuluje své myšlenky, nebojí se chybovat. Zásadní věci jsou ale dítěti předkládány jako fakt, o kterém se nediskutuje, pouze se vysvětluje jejich smysl. Jistý řád a stereotyp dává jistotu, která usnadňuje komunikaci nejen doma, ale i v neznámém prostředí a situacích.

Můžete nyní posoudit, jaký způsob komunikace je nejvhodnější, a zda je třeba něco ve vaší rodině v rámci komunikace napravit. Správná komunikace, otevřené jednání vede k dobrým mezilidským vztahům nejen v rodině.

Zdroj:

Kutálková D.: Průvodce vývojem dětské řeči, Galén, Praha 2009

The post Komunikace v rodině appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Sally Goddard Blythe je britská psycholožka a autorka mnoha publikací.  Specializuje se na vývoj dětí z pohledu neurovědy a na neuro-fyziologickou psychologii. Ve své knize tvrdí, že známé a opakované melodie a pravidelné recitování rýmů připravují dětský mozek na zvládnutí jazyka. A také je přesvědčená, že rodiče, kteří chtějí předejít možným pozdějším problémům s řečí a jazykem u svých dětí, měli by jim každý den zpívat. Podle ní se v raném dětství klade příliš velký důraz na čtení, psaní a počítání, ale zapomíná se na neoddiskutovatelné přínosy zpěvu.

Zpíváme celým mozkem

Zpívání tradičních ukolébavek a opakování dětských říkanek dětem a miminkům před tím, než se naučí mluvit, je „zásadní předpoklad pozdějších úspěchů ve vzdělávání a emočního zdraví“, tvrdí Blythe.  „Píseň je zvláštní druh promlouvání. Ukolébavky, písničky a říkanky z celého světa v sobě nesou charakteristické melodie a modulace mateřského jazyka a připravují dětské ouško, hlas a mozek pro jazyk.“ Autorka ve své knize říká, že tradiční písně rozvíjejí u dětí schopnost myslet ve slovech. Také vysvětluje, že při naslouchání říkankám a písním a při jejich zpívání se zapojují a rozvíjejí obě mozkové hemisféry. „Neuro-zobrazovací metody ukazují, že hudba aktivuje nejen centralizované body v mozku, ale doslova široké „pásy“ na obou stranách.“

Vypněte rádio a zpívejte s dětmi

Do školek a škol přichází stále větší počet dětí s nedostatečnými jazykovými a komunikačními dovednostmi – často prostě proto, že jejich rodiče jim s rozvojem těchto dovedností nepomáhají. Blythe věří, že zpívání dětem a později s dětmi je nejefektivnější způsob jak dětskou schopnost komunikovat podpořit. „Reakce dětí na živou hudbu je jiná, než reakce na hudbu reprodukovanou,“ říká. „Děti jsou obzvláště vnímavé, pokud hudba vychází přímo od jejich rodiče. A zpěv s rodiči je zásadní pro rozvoj oboustranné komunikace.“

Začít můžete kdykoliv – klidně už v těhotenství
Na to, abyste začali zpívat svým dětem (nebo s nimi), není nikdy pozdě (tedy zřejmě s výjimkou období puberty:). A není na to ani moc brzy – zpívat můžete klidně už svému bříšku v těhotenství. Zpěv a prožitek hudby má totiž na vás, vaše dítě a vaše zdraví jen a pouze pozitivní účinky. A pokud pochybujete, jestli to opravdu není moc brzy, vězte, že miminka slyší už od 16.týdne svého života. Tak na co čekat? Zpívejte jim!

Zdroj: sallygoddardblythe.co.uk  a  The Guardian

The post Řekni to písní… aneb o vlivu hudby a zpěvu na schopnost dětí naučit se jazyk appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Ponenáhlé stupňování, trénink, je základní fyziologické pravidlo. Nespěchat, pomalu pronikat do hloubky, nikdy nepracovat nesmyslně a uspěchaně!
Pro rodiče to znamená nechtít hned od dítěte mnoho, ani při hře, která je pro dítě prací. Postupovat trpělivě, neokřikovat dítě stále, neporoučet ustavičně, protože dítě tolik najednou nevnímá. Nebít dítě, nechápe-li hned, je vinen vychovatel, že chce výsledek ihned, a ne postupně.

Výchova k soustředění jako příprava pro práci začíná už při dětské hraní. Jestliže je dítě zahrnuto hračkami – byť i lákavými – přechází těkavě od jedné k druhé a nesoustředí se na hru s jednou hračkou. Je správné dávat dítěti hodně hraček, protože rozvíjí jeho smysl, dává mu podněty k rozvoji. Vychovatel musí ovšem umět dítěti hračku předvést, upozornit na její vlastnosti (například „Hračka je krásně červená“, „Slyšíš, jak hrká?“ apod.). Teprve když se dítě hračky nebaží, hledá další podněty. Podáme mu jinou hračku nebo i předmět z domácnosti (vařečku, cívku) a zase ukážeme, co se s ní dá všechno dělat (plácat do pokrývky, narážet do matrace atd.).

Bylo by ovšem chybné, kdyby se dospělí ustavičně dítěti do hry vměšovali a dítě odsoudili do úlohy pasivního diváka.

Dát dítěti mnoho hraček současně vede k tomu, že se dítě nedovede často rozhodnout, nesoustředí se na žádnou, neobjeví všechny možnosti, které mu dává jedna hračka, začíná být náročné a omrzelé.

Žádné učení se neobejde bez chyb a také hrát si musí se dítě učit. Citát Komenského: „Kdo nikdy nekazí, nikdy neumí.“ Proto zvlášť matka potřebuje mnoho trpělivosti.

The post Do práce a poznání je třeba uvádět postupně appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

The post Rovnoměrnost a rytmus práce appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

The post Na dobrém pořádku všechno záleží appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Mnoho se dítě naučí při soutěžení v mateřské škole, v každém kolektivu, kde je více dětí pohromadě. Dítě vyrostlé v kolektivu, i rodinném, je bystřejší než dítě rostlé o samotě.
Co má utkvět v paměti, to je třeba předkládat smyslům, a to co nejvíce smyslům.
Poučen, návod má být stručný a jasný.

Dítěti se má dát brzy nějaká odpovědnost, nějaká práce, byť i obyčejná. Je správné ukazovat mu nástroje, učit je s nimi zacházet, aby se naučilo milovat práci. Má-li nástroj, tu si přestane práci představovat jako věc vzdálenou, nepřístupnou a obtížnou.

Touhu po práci vzbudíte v dítěti ukázkou krásného výsledku. Tak například umývání a utírání nádobí, při kterém děti obvykle pomáhají, nepatří právě k oblíbeným pracím. A přece je možno objevit krásu i v takové práci poukazem na to, jak špinavá a odpuzující byla neurovnaná hromada špinavého nádobí, jak pěkně naproti tomu se lesknou umyté talíře a jak hezky vypadá srovnané nádobí v čistém příborníku. Snažte se objevit krásu v každé práci, kterou dítěti svěřujete. Tento dojem zůstane dítěti navždy – bude se dívat na práci jako na svého přítele, jako na prostředek k radostnému uspokojení. K takovému cíli musíme položit základ už hned od útlého dětství.

The post Postup při výchově appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Koupit zde: http://www.grada.cz/jak-vychovat-sebevedome-dite_7496/kniha/katalog/

The post Jak vychovat sebevědomé dítě appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.