Mateřská dovolená souvisí s porodem a péčí o narozené dítě a trvá 28 týdnů. Pokud se narodí dvě a více dětí, trvá 37 týdnů.

Mateřskou dovolenou nastupuje těhotná žena 6 – 8 týdnů před termínem porodu. Nastane-li porod dříve, než určil lékař a žena (zaměstnankyně) tak vyčerpá méně než 6 týdnů mateřské dovolené, náleží jí mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28 týdnů. Zaměstnankyni, jíž se narodilo mrtvé dítě, náleží mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. Mateřská dovolená zároveň nesmí být v souvislosti s porodem kratší než 14 týdnů.

O datu nástupu na mateřskou dovolenou rozhoduje gynekolog podle stanoveného termínu porodu.

Jakou finanční dávku budu během mateřské dovolené pobírat?

Během mateřské dovolené se pobírá Peněžitá pomoc v mateřství (PPM). Jedná se o dávku z nemocenského pojištění a má nahrazovat příjem. Náleží tedy, při splnění stanovených podmínek zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) účastným nemocenského pojištění.

Kdo má na PPM nárok?

Aby měla žena nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pak musí ke dni nástupu na mateřskou dovolenou splnit tři zásadní podmínky.

První podmínkou je být v den nástupu na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěna. Tato podmínka je splněna pokud jste zaměstnancem, nebo pokud jste OSVČ a platíte si nemocenské pojištění. Podmínka se považuje za splněnou i pokud jste v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí 180 dnů, pokud pojištění trvalo po tuto dobu, jinak tolik dnů, co trvalo pojištění. Jako student, či osoba nezaměstnaná tedy na PPM nárok nemáte.

Druhou zásadní podmínkou je splnění tzv. čekací doby. Znamená to, že je nutné být v posledních 2 letech před nástupem na PPM účastna alespoň po dobu 270 dnů nemocenského pojištění. Do tohoto minimální počtu dnů se započítává také doba studia  pokud je toto úspěšně ukončeno a počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne ukončení studia. Podmínka se považuje za splněnou i pokud dále trvala pojištěná činnost a doba přerušení pojištění a na mateřskou dovolenou  tak nastupujete rovnou z předchozí rodičovské dovolené.

Pro osobu samostatně výdělečně činnou, navíc platí třetí podmínka – musí  být účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období 1 roku před porodem a mít zaplacené pojistné.

A pokud podmínky nesplňujete?

Jako studující či nezaměstnaná nesplňujete podmínku číslo jedna a nárok na PPM, která nahrazuje příjem logicky nemáte. Ode dne porodu máte nárok na rodičovský příspěvek, který je dávkou státní sociální podpory a vyplácí ho Úřad práce. Více o příspěvku se dočtete zde.

Pokud jste však zaměstnankyně, nebo OSVČ, která si platí nemocenské pojištění, splňujete tedy podmínku číslo jedna (v době nástupu na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěná jste) , ale již ne podmínku dvě (270 dnů placení nemocenského pojištění), protože jste si nemocenské pojištění platila kratší dobu, nebo nebyla dostatečně dlouho zaměstnaná, pak máte nárok na nemocenskou dávku 6 týdnů před a 6 týdnů po porodu. Následně žádáte rovnou o rodičovský příspěvek.

Je možné pracovat při pobírání peněžité pomoci v mateřství?


Při pobírání PPM nesmíte vykonávat činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. Jako OSVČ platí, že nesmíte činnost vykonávat osobně, fakturovat ale můžete. Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání či výkonu jiné výdělečné činnosti.

Jaká je výše PPM?

PPM se poskytuje za kalendářní dny a její výše je 70 % denního vyměřovacího základu.
Výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Pokud byla žena před porodem převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, zjistí se denní vyměřovací základ z rozhodného období ke dni převedení, pokud je to výhodnější.

Pro určení denního vyměřovacího základu se do částky první redukční hranice (825 Kč) počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 237 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 474 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Jak o PPM požádat?

Těhotná žena (event. žena, která porodila) podá “Žádost o peněžitou pomoc v mateřství”, kterou jí vydá a potvrdí ošetřující lékař, u něhož je v péči (zpravidla příslušný gynekolog).

Zaměstnankyně žádost podává u svého zaměstnavatele, popř. posledního zaměstnavatele, který ji předá příslušné správě sociálního zabezpečení. 

Osoba samostatně výdělečně činná žádíst podává přímo správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu.

Otec a peněžitá pomoc v mateřství

Nárok na PPM má za určitých podmínek i otec dítěte.  Musí splňovat stejné podmínky pro nárok na dávku jako žena, tj. 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM a být účasten na pojištění v době nástupu na PPM. Muž může ženu vystřídat nejdříve od začátku 7. týdne po porodu dítěte, tedy po šestinedělí. PPM se muži poskytuje nejdéle v délce 22 týdnů, s tím, že se mu do těchto 22 týdnů započítává doba, kdy pobírala PPM matka kromě prvních 6 týdnů po porodu. Otec může PPM pobírat na základě písemné dohody s matkou, dohoda však musí být uzavřena na dobu alespoň 7 po sobě následujících dní.

Mateřská dovolená a práce

Nebudete-li po skončení mateřské dovolenou čerpat dovolenou rodičovskou, pak platí, že po návratu z mateřské dovolené má váš zaměstnavatel povinnost zařadit vás dle vaší pracovní smlouvy a na vaše původní pracovní místo. Během mateřské dovolené také nesmíte ze zaměstnání dostat výpověď.

Chystáte-li se po mateřské na dovolenou rodičovskou doporučujeme pečlivě zvážit její plánovanou délku. Podle současných pravidel můžete rodičovskou dovolenou opakovaně prodlužovat, její zkrácení oproti původnímu plánu je však čistě na dobré vůli zaměstnavatele. 

Převzato z kariérního portálu mámavpráci.cz – http://www.mamavpraci.cz

The post Mateřská dovolená – praktický přehled appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

The post Vcestná placenta appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

V případě, že budou během prvních dvou cyklů transferována embrya dvě, platí dosavadní varianta úhrady maximálně 3 IVF cyklů s embryotransferem.

Pokud žena absolvovala dva embryotransfery s přenosem pouze jednoho embrya ještě před nástupem platnosti zákona,  bude mít rovněž nárok na celkový počet 4 IVF cyklů s příspěvkem ze zdravotního pojištění.

Uvedený zákon sleduje celosvětové trendy v poklesu transferovaných embryí, což zásadně snižuje rizika komplikací v souvislosti s vícečetných těhotenstvím. Podobné zákony omezující počet transferovaných embryí platí i ve Velké Británii, Švédsku nebo Belgii, kde během několika let došlo k zásadnímu poklesu vícečetných těhotenství a tím ke snížení rizik a zdravotních komplikací u matek i narozených dětí.

více info na : Centrum reprodukční medicíny a preimplantační diagnostiky, Brno, Viniční 235
Zdroj: repromeda.cz

The post Změny v proplácení IVF appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

The post IVF – léčba neplodnosti appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Náš tip. Zapisovat bazální teplotu je ideální do menstruačního kalendáře a naměřené hodnoty spojovat do křivky. Pokud je křivka opakovaně monofázická, tedy s hodnotami pod 37 stupňů, určitě zajděte za svým lékařem, který určí příčinu a doporučí případně léčbu.

The post Bazální teplota appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Je to například:

• způsob stravování
• užívání různých léků
• nemoc
• kvalita životního prostředí a další

Jak vidíš, velký vliv na zdraví tvého dítěte má složení potravy. Střevo a střevní trakt je totiž nejdůležitější imunitní orgán v těle. V něm je tisíce druhů bakterií (tzv. střevní mikroflóra), které zde buď trvale žijí, nebo přicházejí s potravou. Některé bakterie pomáhají správnému fungování těla (těm říkáme přátelské bakterie) a mají velký vliv na celkové zdraví dítěte. A úkolem každé maminky je postarat se o to, aby těchto „hodných“bakterií bylo co nejvíce.

Střevní mikroflóra se tvoří už v okamžiku narození dítěte. Je dokázáno, že děti narozené císařským řezem mají menší počet zdraví prospěšných bakterií, proto je přirozený porod, přiložení dítěte k prsu a následné dlouhodobé kojení důležité pro správný rozvoj zažívání i celé imunity.

Aby střevní mikroflóra byla optimální i poté, co přestaneš děťátko kojit, dávej pozor na to, aby v potravě byla obsažena „probiotika“ Tedy živé přátelské bakterie, které obnovují a pěstují přirozené osídlení trávícího ústrojí.

V kojeneckém období tvoří téměř 90% veškeré mikroflóry „bifidobakterie“, které kojením dostávají tu správnou “výživu“ a mohou dobře růst. Jak se děťátko vyvíjí, jejich podíl se však snižuje a střevní mikroflóra se mění. Svou finální podobu získává zhruba po dvou letech, její složení zůstává po celý zbytek života unikátní.

Luck@

Zdroj: Nestlé brožura (Společně objevujeme svět).

The post Probiotika appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

 Jak poznat, že dítě trápí nadýmání?

Miminko, které trpí nadýmáním, pláče. Dokáže to vydržet dlouhou dobu. Někdy vás to může vystrašit. Budete mít pocit, že mu je zajisté něco mnohem vážnějšího, protože jinak by nemohlo tolik vřískat. Pokud vaše miminko má tyto problémy, nejspíš se některé noci opravdu moc nevyspíte.
Miminka ale pláčou v mnoha případech. Jak tedy rozlišit, že pláče zrovna proto, že ho trápí nadýmání? Poznáte to podle toho, že dítko, které má problémy s větříky, se různě kroutí a prohýbá, vypíná nožičky, tlačí a rudne.

 Čím je to způsobené?

 Teprve po porodu se novorozencům začíná tvořit mikroflóra. Proto je také důležité, aby jí kojící matky hodně přijímaly. Jste-li „čerstvou maminkou“, myslete na to při zařazování potravin do svého jídelníčku. 
Další příčinou, proč se novorozeně více nadýmá, je fakt, že si nedokáže správně ulevit. Než se to „naučí“, dělá mu to značné potíže a následkem toho trpí bolestmi bříška. 
V prvních měsících po narození je to zcela normální. Postupně tento problém odeznívá, nejčastěji kolem 3 měsíce života. Nadýmání se častěji než u holčiček vyskytuje u chlapců, kteří jsou obecně více citliví.

 Co dělat proti nadýmání miminka?

Co dělat, aby se váš maličký potomek nenadýmal? Maminky by měly začít u sebe. Snažte se, aby mateřské mléko, které máte, bylo co nejkvalitnější. Proto dbejte se zvýšenou pozorností na to, co jíte. Zkuste se vyvarovat potravinám, které nadýmaní způsobují a raději vynechejte perlivou vodu. Určitě nic nezkazíte, budete-li pít fenyklový čaj, který působí proti nadýmání. 
I když se budete snažit dodržovat zdravý jídelníček bez potravin, které nadýmají, nemusí se vám podařit předejít problémům s větry u vašeho miminka.
Bude-li mít obtíže, zkuste mu jemně masírovat bříško. Vhodné jsou také teplé obklady na bříško a nebo fenyklový čaj.

Nadýmání dokáže malá miminka i jejich rodiče hodně potrápit, ale i když některé chvilky jsou krušné, věřte, že tyto problémy jsou naprosto přirozené a časem přejdou. Tak mějte silné nervy a vytrvejte.

The post Bolavé bříško appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Perinatologie je interdisciplinární obor. Jedná se o spolupráci více oborů- porodník, pediatr. Na rozdíl od některých vyspělých zemí, kde se na péči o těhotnou ženu a rodičku podílí praktický lékař, přešla v ČR tato péče v průběhu padesátých let výhradně do rukou porodníka-gynekologa. V tomto profesně jednotném oboru teprve v posledních dvou desetiletích se v ČR, a to nejen v některých ústavech, někteří starší a vedoucí lékaři zaměřili převážně buď na gynekologii nebo na porodnictví. Naproti tomu v pediatrii se řada lékařů zaměřila na péči o novorozence a postupně vznikal obor pediatr- neonatolog.

Tyto dva obory začaly spolupracovat s jinými např. při úmrtí novorozence spolupracovali s patologem. Postupem času došlo ke snížení úmrtnosti novorozenců, nabývaly na významu vrozené vady, což si vyžádalo spolupráci s genetiky, dětskými chirurgy a kardiology. Stejně tak nabývala na významu i perinatální morbidita (tj. porucha v dalším vývoji přežívajících novorozenců z příčin vzniklých v perinatálním období, převážně v oblasti psychoneurologické) a s ním spojená spolupráce s dětskými neurology a psychology.

Ráda bych ještě zmínila několik informací, co se týče vymezení pojmů předčasně narozeného novorozence a novorozence s nízkou porodní hmotností. Obě tyto skupiny představují v perinatální medicíně významný podíl na úmrtnosti a následné péči o tyto děti. Oba pojmy musíme od sebe oddělit, protože novorozenec s nízkou porodní hmotností může být donošený.

Novorozenc předčasně narozený- Toto je souhrnné označení pro novorozence narozeného před dokončeným 37. týdnem těhotenství. Narození od dokončeného 28. týdne do 31. týdne plus 6 dnů jsou označovány za velmi předčasně narozené a před 28. dokončeným týdnem za extrémně předčasně narozené.

Novorozenc nízké porodní hmotnosti– Je to termín pro novorozence, který má porodní hmotnost nižší než 2500 g. Novorozenci o hmotnosti 1000 až 1499 g- novorozenci velmi nízké hmotnosti a méně než 1000 g za novorozence extrémně nízké hmotnosti.

Zdroj: Historie české perinatologie, Zdeněk Štembera, Maxdorf, 2004.

The post Perinatologie appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

 Anatomie perinea, co je to hráz?

Hráz – perineum je tkáňový předěl mezi vchodem do pochvy a řitním otvorem, který může být během porodu ve chvíli objevení hlavičky v poševním vchodu nastřižen. Existují dva typy nástřihu (epiziotomie) hráze: mediální (vedený středem přímo dolů) a mediolaterální (vedený středem dolů a do strany). V Evropě dává většina lékařů přednost druhému typu episiotomie, při kterém se o něco sníží riziko jeho rozšíření až k řitnímu otvoru. 

 Episiotomie

V současnosti se provádí běžně, kontraindikací je HIV pozitivita matky. Má profylaktický charakter. Je i prevencí pozdějších poruch pánevního dna. Podle lokalizace řezu se rozlišuje e. mediální, mediolaterální šikmá a laterální. Mediální e. se provádí ve střední čáře, hlavním nebezpečím je rozšíření či trhlina na oblast análního svěrače proto se zabraňuje rychlému průchodu hlavičky. Častěji se provádí laterální a mediolaterální e.; provádějí se směrem k hrbolu sedacímu. Délka je cca 2 cm. Anestezie může být epidurální, svodná pudendální blok či infiltrativní. Po porodu se běžným způsobem zašije.

The post Nástřih hráze, episiotomie appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

V této době jsou již vyvinuty všechny orgány plodu, tudiž nedochází ke vzniku vrozených vývojových vad, tak jak tomu může být u žen, které nemají dostatečně kompenzovaný diabetes (jejich hodnoty laboratorních parametrů diabetu nejsou v období otěhotnění příliš uspokojivé).

Typické dítě s diabetickou fetopatií má více než 4000 g, může mít novorozeneckou žloutenku, poporodní nízkou hladinu krevnho cukru, poruchy srážlivosti, sníženou hladinu vápníku v krvi.

Objevuje se i zvětšení některých orgánů, především srdce, které má za následek vznik poruch srdečního rytmu. Velký plod je pro rodičku zátěží v souvislosti s možnými rozsáhlejšími porodními poraněními.

Dítě je v pozdějším věku ohroženo vznikem obezity a cukrovkou 2. typu.

The post Diabetická fetopatie appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.