V obecném povědomí se vytvořil jakýsi velmi dlouhý seznam toho, co by o Vánocích “nemělo chybět”. Mnozí snaží tomuto seznamu učinit zadost, aniž si uvědomují, že tím možná likvidují svou vlastní představu o trávení posledních dní roku. V mladých manželstvích se navíc často bojuje o to, které zvyky ze dvou původních budou v nově vzniklé rodině přijaty a které nikoliv.

Neopakovatelnost prvních rodinných Vánoc

Přítomnost dítěte mladšího jednoho roku nabízí pro případnou proměnu i sladění báječnou inspiraci. Proč? Protože miminko ještě nevnímá vnější okolnosti, o to víc však vstřebává vnitřní atmosféru. Uštvaní a rozhádaní rodiče jsou tím nejméně vhodným předpokladem žádoucí spokojenosti a spočinutí. Spíš než důraz na náročné přípravy o průběhu a prožitku Vánoc nakonec rozhoduje nálada a rozpoložení zúčastněných. Tímto směrem je proto třeba koncentrovat mysl a vyvinout úsilí.

Využijte prvních Vánoc s miminkem k přemýšlení o právě té vaší nově se rodící tradici. Právě ji zakládáte. Podpořte šanci, abyste to byli opravdu vy sami, kdo vaše první Vánoce a jejich rituály určí. První Vánoce s miminkem jsou jedinečnou příležitostí, jak vaše okolí požádat o respektování vašeho soukromí. Odvaha postavit se zaběhaným pořádkům s sebou samozřejmě nese svá rizika. Na druhou stranu šance vymanit se z něčeho, co nám nevyhovuje nebo co chceme změnit, nikdy nebude větší než právě teď. Mimořádnost prvních rodinných Vánoc dovoluje vztah k těmto svátkům přezkoumat a přehodnotit a z plánu předvánočních příprav předem vyškrtnout vše samoúčelné, co nakonec k dobrému průběhu vůbec nepřispívá.

Kudy ke klidné mysli? Pobyt venku napoví

I když počasí nebývá zrovna vlídné, dobrou náladu obvykle podpoří výlet či aspoň procházka. Zdravé miminko, není-li mráz pod 10 stupňů Celsia, pobyt venku dobře zvládá, přičemž šátek na nošení bývá vhodnější než kočárek. Dítě tak přirozeně hřejeme svým tělem a chráníme svým kabátek či bundou a kromě toho se nutně nemusíme držet jen silnic a cest, ale můžeme se vydat napříč zimním lesem, který se na Štědrý den také zdobí do své jedinečné atmosféry a dokáže nám potichu a nenásilně připomenout, o co jde o Vánocích především. Nejhlubší radost nepramení z věcných darů ani z dokonale nazdobeného bytu, nýbrž z vnitřního pocitu, že žijeme smysluplně. Takový pocit ovšem předpokládá především sdílení a rozvíjení hodnot nehmotných. Navštíví-li nás toto poznání o Vánocích, není důvod, proč by se nás nepřidrželo i v dnech následujících.

Zdroj

Časopis – Miminko (12/2009)

The post Poprvé Vánoce ve třech appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Nejvýraznější změnou v těhotenství je změna hmotnosti. Zvýšení hmotnosti je způsobeno růstem dělohy, placenty a samotného plodu, dále pak růstem prsů, zvětšujícím se množstvím amniové tekutiny (plodové vody) a v neposlední řadě i nárůstem tukové tkáně ženy. Průměrný přírůstek hmotnosti na konci fyziologického těhotenství je 12-13 kg. V I. trimestru je to cca 1-2 kg, ve II. a III. trimestru vždy okolo 5 kg. V těhotenství se zvyšuje retence (zadržování) tekutin v organismu. Největší množství zadržené vody je v období porodu, a to 6-7 litrů. Zdravá prvorodička, u které nebyly před porodem zjišťeny edémy (otoky) dolních končetin, váží po 10 dní po porodu v průměru o 2 kg méně ve srovnání  s váhou ihned po porodu. Právě ztráta vody je příčinou tohoto úbytku hmotnosti.

Další velmi významnou změnou v těle těhotné ženy, je změna metabolismu sacharidů. Období těhotenství je pro ženu potenciálně diabetogenním obdobím. Znamená to, že vlivem změn v metabolismu těhotné ženy se zvyšuje riziko vzniku diabetu (cukrovky). Při krevních odběrech těhotné ženy jsou proto nacházeny zvýšená hladina glukózy (krevního cukru) nebo zvýšená hladina inzulínu. Velmi charakteristické pro těhotenství je obvykle snížená hladiny glukózy nalačno, ale na druhé straně pak prodloužené období zvýšené hladiny glukózy po jídle. Jednou z příčin snížené hladiny glukózy na lačno u těhotných žen je její transport do fetoplacentární jednotky. Pro plod je totiž glukóza primárním zdrojem energie a její hladina v plazmě plodu je závislá právě na hladině glukózy matky. Velmi zajímavým poznatkem medicíny je, že plod není závislý na matčině inzulinu, neboť si ho začíná produkovat sám již v 9.-11. týdnu gravidity. Díky tomu si plod hladinu glukózy řídí svým vlastním inzulínem.

Normální glukózovou toleranci v těhotenství si udrží 95-97% žen a u 3-5% těhotných žen vzniká porucha, která se nazývá gestační diabetes mellitus (GDM). Sekrece inzulinu se u těhotných žen zvyšuje 2-3 krát ve srovnání s netěhotnými ženami. Při GDM v těhotenství se zvyšuje stupeň inzulinové rezistence. Inzulinová rezistence znamená poruchu v účinku inzulínu a definujeme ji jako stav, při níž normální hladiny inzulínu vyvolávají nižší biologickou odpověď organismu. Inzulinová rezistence při GDM je vyšší než schopnost organismu tvořit větší množství inzulinu. Na poruše se také podílí zvýšená produkce glukózy v játrech. Změny inzulinové rezistence a sekrece inzulínu jsou častější u obézních žen a také u žen s velkým přírůstkem hmotnosti v období těhotenství.

Neméně důležitou změnou v metabolismu těhotné ženy je změna metabolismu tuků. Celková hladina tuků v plazmě se v těhotenství zvyšuje ze 6 na 10 g/l v závislosti na přírůstku hmotnosti. Ve druhé polovině těhotenství se také zvyšuje koncentrace cholesterolu a to o 50%. Je to způsobeno vlivem estrogenů a progeteronu na jaterní buňku. Po porodu nastává rychlý návrat k hodnotám před těhotenstvím.

Metabolismus proteinů (bílkovin) je během těhotenství charakterizován  zvýšeným ukládáním proteinů z potravy v organismu, a to v průměru 5-6g proteinů denně, zvláště potom v posledních šesti měsících těhotenství. Doporučený denní příjem bílkovin těhotné ženy je okolo 30g. Kromě zvýšeného příjmu bílkovin je neméně důležitý zvýšený celkový energetický příjem, tzn. potravin bohatých na energii, obsahující tuky a sacharidy. V případě, že žena nepřijímá dostatečné množství  energeticky bohatých potravin, musí být zdroje energie nalezeny jinde. Zvyšuje se tak katabolismus bílkovin mateřských zásob. Znamená to, že proteiny jsou použity pro krytí energetických nároků matky a plodu a nemohou být využity pro syntézu nových tkáňových proteinů. Aminokyseliny matky(stavební kameny bílkovin) jsou velmi snadno transportovány přes placentu k plodu a v těle matky vzniká hypoaminoacidémie (nízká hladina aminokyselin v krvi). Průměrná hladina bílkovin u netěhotné ženy je 70 g/l, na konci těhotenství se snižuje na 60-65 g/l.

Zrychlený metabolismus v těhotenství a změny cirkulačních poměrů se projevují zvýšením srdečního výdeje o 30-40%. Srdeční frekvence je zvýšená o 10-16 tepů za minutu, objem krve stoupá o 30% a je zvýšená sedimentace erytrocytů (červených krvinek). O 50% se zvyšuje minutová ventilace. Zvyšuje se také činnost vylučovacích orgánů, v ledninách stoupá průtok krve a glomerulární filtrace. V endokrinním systému těhotné ženy dochází ke zvýšení hladin glukokortikoidů a aldesteronu, štítná žláza zabezpečuje hromadění jódu a zvýšenou produkci vlastních hormonů. Zvyšuje se také produkce ovariálních a placentárních hormonů pro zabezpečení těhotenství.

Od 16.dne po oplodnění se začíná v těle matky vyvíjet placenta. Placenta je společným orgánem matky a plodu, vytváří důležitou bariéru, která odděluje krevní oběh matky a plodu. Zabezpečuje průchod látek nezbytných k výživě plodu a jeho růstu. Zároveň placenta odvádí katabolity (odpadní látky) z plodu do krve matky, odkud jsou vylučovacími orgány odstraňovány ven z těla (např. močovina, močová kyselina, kreatinin). Placenta chrání prostředí plodu  před vstupem mikroorganismů a mnoha toxických látek, které se mohou nacházet v krvi matky. Placentou také mohou procházet mateřské protilátky typu IgG (imunoglobulin), které chrání vyvíjející se plod. Skrz placentu probíhá také výměna kyslíku a oxidu uhličitého.  Placenta sama pak produkuje různé látky hormonální povahy, např. progesteron (je důležitý pro přeměnu sliznice děložní) nebo estrogeny (podporují růstové procesy v děloze). Je velmi důležité vědět, že placenta může propouštět do krevního oběhu plodu některé cizí látky, které jsou přijímány s potravou a mohou na plod působit toxicky. Nejnovější výzkumy potvrzují, že nutriční faktory významně ovlivňují vývoj placenty, ale především její strukturu.

Zdroj:

Svačina Š. et al., Poruchy metabolismu a výživy

Hyperglycemia and Adverse Pregnancy Outcome Study: Neonatal Glycemia Boyd E. Metzger et al., Pediatrics 2010; 126:6 e1545-e1552; published ahead of print November 15, 2010, doi:10.1542/peds.2009-2257

ENERGY METABOLISM AND PROTEIN SYNTHESIS IN HUMAN LEUKOCYTES DURING PREGNANCY AND IN PLACENTA RELATED TO FETAL GROWTH Jack Metcoff et al., Pediatrics 1973; 51:5 866-877

Hronek M., Výživy ženy v obdobích těhotenství a kojení

Trojan S. et al., Lékařská fyziologie

The post Základní změny v organismu ženy během těhotenství appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Je to jen naše věc? Patříme k sobě? I taková otázka někdy běží hlavou. Touha po miminku je přirozená. A silná. Ženy, kterým se nedaří otěhotnět, by mohly vyprávět, jak se každý den vleče, když dítě nepřichází. “Tak, kolik máš dětí?” Pokud jste byly na nějakém školním srazu, určitě jste takovou otázku také dostaly. Některé ženy už na srazy i přestaly kvůli této otázce jezdit. A nejen to, přestávají se stýkat s kamarádkami z dětství, protože neustále vedou řeči o dětech. Zatímco neplodné ženě je přisuzována psychická labilita, přílišné upnutí se na touhu po dítěti nebo podvědomé odmítání mateřské role, k mužské neplodnosti se jako rovnítko dává buď nedostatek sexuality, nebo impotence. Tak tomu samozřejmě není. Přesto se za to muži stydí. Ale na umělé oplodnění by šli.

Třicet není dvacet

Před dvaceti lety mladé ženy rodily ve dvaceti, v dnešní době kolem třicítky. Kdy je pro ženu opravdu optimální mít dítě? U prvního dítěte mezi 20 až 25 lety, po třicítce šance na početí začíná klesat. Po 35 letech stoupá riziko chromozomálních nepravidelností, které se mohou u dětí objevit. A tento stav se prohlubuje. „Po třicítce nemusí vaječníky ženy pracovat tak, jako v pětadvaceti…“

A co mužské ego

Mužské ego je daleko citlivější a muži si ne vždy uvědomují, že schopnost intimního styku není totožná se schopností plodit děti. V posledních letech vidíme, že u dvou třetin neplodných párů je vždy zastoupen také mužský faktor. Dokonce lze říci, že nedostatečná kvalita spermií je nejčastější příčinou neplodnosti. Teprve pak následují funkční poruchy vaječníků, nedostatečná kvalita vajíček, imunologické problémy atd. Neprůchodné vejcovody, tzv. tubární faktor, jsou v tomto porovnání zastoupeny méně.“

Honem, ať si to nerozmyslí

Když muži zaklepe na dveře třicítka, řekne si, že je čas mít dítě. Natěšená partnerka má pro něj v tu ránu “rozpis”, který je třeba dodržovat (to aby si to náhodou nerozmyslel). To platí i pro umělé oplodnění. Obavy, že to nevyjde, nejsou zanedbatelné. Psychika hraje velkou roli a léčba mnohdy vyžaduje velkou trpělivost. A to není záležitost jednoho dne. Přicházejí o čas, který by tolik potřebovaly. A jsou vlastně pořád na začátku.

Jde to i ve čtyřiceti

Šance na početí je při první In vitro fertilizaci (IVF) kolem 30 až 35 procent. S dalšími stimulacemi stoupá – samozřejmě to záleží na věku ženy. Je-li vám 38, máte určitě menší naději, než kdyby vám bylo 30. Přesto nikdy nic není ztraceno a vždycky stojí za to to zkusit. Když se partneři rozhodnou, že dítě opravdu chtějí, musí pro to něco udělat a něco vydržet. Nakonec to jistě vyjde.

Peníze, peníze, peníze

I na ně musí páry, které se snaží za pomoci umělého oplodnění o miminko, hodně myslet. Vzdávají to kvůli financím? Když má pár takovou motivaci a rozhodnou se, že do toho půjdou, peníze už většinou zásadní roli nehrají. Záleží na tom, jestli ještě nemají vyčerpané cykly IVF, co všechno jim zaplatí pojišťovna.

Nečekejte…

Vajíčko, jak má být, spermie čilé a plné života. Optimální předpoklady pro početí miminka. Vaše záměry však může nabourat třeba imunitní nesoulad či rozložená psychika a stres. Ani v takovém případě nemusíte lámat hůl. Nestyďte se za svůj “problém”, ať už je jakýkoli, skutečný či zdánlivý. Nečekejte, až bude pozdě a raději vyhledejte odbornou pomoc včas.

Nejčastější příčiny neplodnosti u žen

Poškozené nebo neprůchodné vejcovody, chromozomální problémy, hormonální problémy, endometrióza, protilátky proti spermatu, tvorba hustého hlenu.

Nejčastější příčiny neplodnosti u mužů

Nekvalitní sperma, chromozomální problémy, autoimunitní reakce vůči vlastním spermiím, impotence.

Jaké jsou možnosti umělého početí?

Inseminace (IUI) – spermie jsou speciálně upraveny a zavedeny do dělohy. Žena by měla mít průchodný aspoň jeden vejcovod a prokazatelně ovulovat. Muž musí mít normální spermie.

In vitro fertilizace (IVF) – jde o tzv. mimotělní oplodnění (ve zkumavce). Vaječníky musí být hormonálně nastimulovány, aby dozrálo co nejvíce vajíček. Ve zkumavce se smísí se spermiemi. A pak jsou zavedeny do dělohy.

Intracytoplasmatická injekce spermie (ICSI) – jedna, vybraná spermie normálního vzhledu a pohyblivosti, se zavede do zralého vajíčka pomocí jehly. Dojde-li k oplodnění, je embryo přeneseno do dělohy.

Zdroj –

Časopis Betynka, srpen 2009

Časopis Maminka, srpen 2011

www.stopneplodnosti.cz

The post Kdy už budu těhotná? appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Pláče hlady
Pláč začíná pozvolna, ale pokud nezareagujete, velmi rychle se promění ve vzteklý křik. Hlad je nejčastějším důvodem, proč miminko pláče. Musíme si uvědomit, že pro malého kojence je hlad skutečnou bolestí a proto je nutné ho co nejdříve nakrmit. Proč ho máte nechat plakat hlady, jen abyste dodrželi přísný časový program krmení? Každé dítě má svůj životní rytmus a vy se musíte snažit ho rozpoznat.

Pláče žízní
Žízeň je příčina, na kterou leckdy nepomyslíme. Přitom se často stává, že dítě, když je příliš oblečené a přikryté, pláče nepohodlím a žízní. Teplo a suchý vzduch v moderních bytech vyvolávají u dítěte žízeň, na niž je potřeba zareagovat (dát dítěti napít z prsu nebo u uměle živeného vody z láhve).

Pláče únavou
Dítě bylo dost dlouho vzhůru a vypadalo spokojeně. Se stoupající únavou začalo trochu pofňukávat. Třeba za chvilku usne. Ale možná bude stále podrážděnější a pofňukávání přejde v srdceryvné vzlykání. V té chvíli máte dojem, že snad už nikdy neusne. Zkuste ho pochovat, dát si ho na břicho do nosítka nebo mu zazpívat ukolébavku. Dítěti je dobře v těsném tělesném kontaktu s matkou. Můžete ho však také uložit do tiché místnosti a poskytnout mu možnost, aby se pláčem zbavilo vnitřního napětí.

Pláče kvůli nějakému nepohodlí
Jde o nepříliš hlasité, opakované, naléhavé poplakávání. Snažte se pochopit, co dítěti vadí, abyste to mohli odstranit. Může to být špinavá plenka, opruzený zadeček, chlad nebo teplo, nepohodlná poloha, nahota apod. Každý z těchto problémů lze vyřešit. Pokud například dítě nesnáší nahotu, zabalte ho do nahřáté osušky, když ho musíte úplně vysvléct.

Pláče bolestí
Pláč bývá ostrý, pronikavý, těžko snesitelný. Děti v tomto věku obvykle neumějí ukázat rukou, kde je něco bolí, takže bývá obtížné pochopit příčinu bolesti.Co udělat? Vzít dítě do náruče, aby ve své bolesti nezůstalo samo. Pokuste se přijít na to, co ho bolí, a snažte se tomu odpomoci. Pokud by se vám zdálo, že je nemocné, zavolejte lékaře.

Pláče jen tak
Nic naplat, nevíte si rady. Dítě je nakrmené, přebalené, nezdá se, že by ho něco bolelo, vyspalo se, a přesto pláče. Jestliže ho pochováte, trochu se zklidní, ale znovu se rozpláče, jakmile ho položíte do postýlky.

Někdy to vypadá, že jeho bezútěšný pláč bude trvat věčnost.To, že nechápete, proč dítě pláče, ještě neznamená, že pláče bez příčiny. Určitě nějaký důvod má, ale najít ho nebývá snadné.

Neuspokojilo svou potřebu sát? Nereagovali jste na jeho potřeby v nevhodnou dobu? Cítí potřebu kontaktu a komunikace, která není uspokojena? I když nevíte, proč je ve špatné náladě, snažte se ho utěšit. Dejte dítěti najevo, že jste s ním, jste mu nablízku a rádi byste mu pomohli. Pochovejte ho, něžně k němu promlouvejte, nechte ho chvíli samotné a zase za ním za chvilku zajděte. Zůstaňte u něj, buďte mu oporou a všechno bude za chvíli v pořádku.

Zdroj

kniha – Bacus Anne,První rok vašeho dítěte – vydal Portál – rok 2005

The post První pláč dítěte appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Co je třeba vědět?                          

Plané neštovice většinou zanechávají doživotní imunitu. Dítě toto onemocnění prodělá obvykle jen jednou.Nemoc je infekční od prvního dne, kdy se objeví první puchýřek, až do zaschnutí posledního. Inkubační doba je 17–21 dní. Nepodávejte dítěti  nikdy acylpyrin, zvyšuje riziko vzniku Reyova syndromu (potenciálně smrtelné onemocnění, které působí četná poškození mnoha orgánů, zvláště mozku a jater). Vakcinace se u nás nepoužívá. 

Kdy hledat pomoc? 

Kontaktujte lékaře pro potvrzení diagnózy. Později se s ním spojte, pokud vyrážka vypadá infikovaná (zčervenání, přítomnost hnisu), dítě má vysokou horečku, zvrací, je dezorientované nebo má křeče a nebo stoupne-li  teplota po čtvrtém dnu nemoci, kdy by se stav dítěte měl již zlepšovat. Může to být známkou sekundární streptokokové infekce.

Příznaky

Výsev pupínků od červených přes puchýřky až v zaschlé strupy. Objevuje se často nejdříve ve vlasaté části hlavy. Rozšiřuje se na celé tělo. Může být i v dutině ústní. Pupínky jsou v různých stadiích. Silné svědění pupínků, bolest hlavy, nevolnost.

Léčba

Pokud má dítě teploty, podávejte paracetamol (Paralen). Vyrážku mažte tekutým pudrem a antiseptickou mastí, což urychluje zasychání ve strupy, snižuje riziko sekundární infekce a tlumí svědění. Zamezujte škrabání, ostříhejte dítěti nehty, příp. mu navlékněte bavlněné rukavice (stačí ušít bezprstové “pytlíčky” na zavazování v zápěstí).

Zdroje:

• Kniha – Hart Einzig,Domácí lékař pro rodiče (Portál 2005)
• cs.wikipedia.org

The post Plané neštovice appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

The post Plod appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Růst hlavy v 5.týdnu, 6. týden se vytvářejí končetiny, možno rozlišit prsty.11.-12.týden možno rozlišit kontury obličeje., vyvíjí se ledviny, GIT trakt, zevní pohlavní orgány diferencovány koncem 12.týdne. Délka embrya je 50-80 mm,váha 8-14 gr.

The post Embryonální vývoj appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

The post Pravděpodobné známky těhotenství appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Jak postupovat, aby si dítě polohu na bříšku oblíbilo a postupně ji zvládlo správným způsobem?

Každé dítě umí pouze to, co mělo možnost pravidelně trénovat !!! J

Pokud dítě budeme pravidelně, mnohokrát denně, zvedat přes zajíčka (dítě zvedáme zády k podložce jednou rukou pod hlavičkou a druhou pod zadečkem) nebo nabalením (v poloze na zádech zachytíme dítěte širokým úchopem kolem hrudníčku, poté je otáčíme na bok a současně zvedáme v tzv. „letu“) a nosit ve vyvýšeném nebo bočním klubíčku více méně zády k podložce, pak se nemůžeme divit, že do vlastních aktivit bude používat techniku podobnou pravidelné manipulaci s ním. Tato pravidelná manipulace ho stimuluje ke zvedání hlavičky z polohy na zádech,  jako kdyby se chtělo posadit. I přesto, že se budeme snažit s dítětem alespoň občas (1x,2x,3x ?? denně á 1,2,3,??? min.) trénovat polohu na bříšku, nebude ji mít rádo a nebude vědět, co se od něj očekává při kontaktu s podložkou, a to ani ve 3. měsících věku, kdy by mělo mít zvládnuté tzv.1.vzpřímení (dítě v poloze na bříšku by se mělo opírat o vnitřní stranu loktů a stydkou sponu), natož v 6. měsíci věku, kdy by mělo mít zvládnuté tzv. 2. vzpřímení (dítě by se mělo opírat o stehna a dlaně natažených paží, bříško je nad podložkou).

Pokud chceme pomoci dítěti vytvořit si kladný vztah nejenom k poloze na bříšku, ale také k postupnému správnému vzpřimování, pak doporučuji používat při celodenní manipulaci s dítětem techniky napovídající jeho přirozené možnosti očekávaného pohybového vývoje, aby si je mohlo postupně ukládat do paměťových stop. Hned od narození dítěte doporučuji malého kojence při každém zvedání z podložky z polohy na zádech nejdříve lákat ke zvednutí končetin nad tělíčko, poté ho otočit přes bok až na bříško, pod které podložíme dlaň jedné ruky. Druhá ruka mírně podsazuje zadeček a stehna pod bříško. Dítě držíme těsně (cca 5-10 cm) nad podložkou, aby ji mohlo pravidelně vnímat, sledovat a kontaktovat rukama i kolínky přitahovanými zemskou přitažlivostí. V této poloze pak přesuneme dítě na dosah k hračce, aby se ji mohlo zpočátku alespoň dotýkat (třeba i hřbetem zaťaté pěstičky) a později ji mohlo uchopit do rukou. Teprve poté dítě pomaličku (aby se neleklo a stíhalo se orientovat v prostoru) zvedneme do pozice koníčka či klokánka. V poloze klokánka a koníčka dítě nosíme nejdříve krátkou chvíli (pár vteřin). Čas postupně prodlužujeme.  Dítě neustále stimulujeme ke sledování dějů či hračky na zemi, stole či v ručkách dítěte. Dítě učíme co nejdříve držet hračky v ručkách, aby bylo motivováno se na ně dívat a tím lehce předklonit hlavičku. Děti bez zrakové motivace směrem dolů nebo k hračce v ručkách se má tendenci rozhlížet po okolí, zaklánět hlavičku, zapažovat paže, prohýbat se v trupu a sedat si v náručí na podloženou pánev zády k rodiči.

Techniky manipulace s dítětem se musí podobat co nejvěrněji samostatnému aktivnímu pohybu dítěte, který se od něj postupně očekává. Díky výše doporučovaným naprosto pravidelným a zcela běžným technikám manipulace s dítětem během každého dne dítě nejdříve vnímá způsob pohybu, poté si na ně zvykne, následně v nich začne částečně a stále lépe spolupracovat a nakonec si je uloží do paměťových stop jako přirozené techniky, které začne postupně používat samostatně.

Jakmile již cca 4.měsíčnímu dítěti upadne hračka na zem, doporučuji pád komentovat a s ohledem na Vaši páteř zakleknout na jedno koleno nakročením jako rytíř a přiblížit dítě držené v pozici koníčka (jedna ruka pod bříškem, druhá pod zadečkem, stehna pod bříškem, hlava výše než pánev) k hračce, ať si ji samo zvedne. Pokud budeme dítěti od 2. měsíce věku pravidelně nabízet hrazdičku nad tělíčko a lehká jednoduchá chrastítka (spínací špendlík, kroužek, oválek) do rukou, pak je schopno již kolem 4. měsíce věku hračku nejenom udržet, ale i uchopit ze země.

Při každičkém pokládání dítěte na podložku v průběhu dne ho doporučuji pokládat stejným způsobem. V pozici koníčka přiblížíme dítě k podložce, aby ji mohlo kontaktovat dlaněmi a kolínky. V této pozici je možno dítěti nabídnout pomalé, jemné a rytmické pohupy nahoru a dolů nebo houpání vpřed a vzad za doprovodu písničky. Po chviličce se snížíme hřbetem ruky držící dítě pod bříškem na podložku. Dítě lákáme za slovního komentáře k otočení hlavičky a následně mu dopomáháme k pomalému obratu tělíčka na bok tím, že mu podložíme loket pod tělíčko a následně ho přetočíme na bok. Dítě v poloze na boku chvíli pozdržíme a nakonec ho dotočíme na záda.

Podrobný popis včetně fotografií je možno najít v publikaci „Jak se rodí vodníčci“ na str. 179 – 194.

Eva Kiedroňová

The post Proč některé děti nemají rády polohu na bříšku? appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Kojení

Než začnete kojit
Pokud se dítě narodí předčasně, nemusí být schopno kojení ihned. Nedonošené děti jsou zpravidla zpočátku krmeny přes nasogastrickou sondu, zvláště pokud se narodí před 33. týdnem gestačního stáří. Miminka, dokud nedosáhnou 32.-33. gestačního stáří, ještě nemají vyvinutý sací a polykací reflex, které jsou potřebné pro kojení. Existuje několik věcí které můžete udělat a pomoci tak vašemu dítěti se nejlépe připravit na kojení. Také vám hodně mohou pomoci laktační poradci a zdravotnický personál v nemocnicích, se kterými se můžete poradit v otázkách kojení vašeho miminka.

Klokánkování

Dotýkejte se hodně svého dítěte. Mnoho nemocnic podporuje klokánkování. Než své miminko budete moci klokánkovat, musí být dostatečně stabilní – musí buď dýchat samo nebo mít minimální ventilační podporu, musí být schopno udržet si fyziologickou srdeční frekvenci, saturaci a tělesnou teplotu, zatímco je chováno – klokánkováno. Klokánkování je typ péče – kůže na kůži – který pomáhá matce a dítěti vytvořit si vzájemné pouto a zároveň pomáhá v přípravě ke kojení a poskytuje i další zdravotní výhody pro nedonošené děti.

Odsávání mateřského mléka

I když nebudete moci pravděpodobně hned vaše dítě kojit, můžete mu poskytovat své mateřské mléko, které budete odsávat a nosit svému dítěti. Odsávání je pro vás velmi důležité, protože vaše dítě ještě nemůže mateřské mléko sát a stimulovat tak vaše tělo k produkci mléka. Prvních několik týdnů po porodu je rozhodujících pro spouštění laktace. Jelikož se vaše dítě ještě není schopno přisát k prsu, budete muset stimulovat tvorbu mléka pravidelným odsáváním.

Nemocnice vás může zpravidla zapůjčit nemocniční odsávačku, která je pro vaše potřeby nejvýhodnější, ale můžete si také zakoupit svou odsávačku – elektrickou (pozn. vhodná je např. Medela).  Uchovejte vše, co odsajete, nezáleží na množství!!! Při prvním odsávání můžete odsát pouze velmi malé množství nažloutlé tekutiny. Může se to zdát jako velmi malé množství, a můžete se ptát, zda stojí za to, jej vůbec uchovávat. Určitě ano. Jedná se o mlezivo, které je velmi důležité pro vaše miminko, protože je velmi bohaté na sacharidy, bílkoviny a ochranné látky. Během prvních krmení vaše dítě nebude potřebovat mnoho mléka, takže každá kapka mleziva je potřebná a důležitá.

Odsávejte pravidelně
Protože je vaše nedonošené miminko tak malé, může se vám zdát, že není těžké uspokojit jeho potřeby odstříkaný mlékem. Díky tomu můžete být v pokušení neodsávat mléko tak často. Je třeba odsávat mléko každé 3-4 hodiny, i když odsáváte více mléka než potřebuje vaše dítě. Vždy můžete mléko, které je nadbytečné, zmrazit a uchovat na pozdější dobu. Odsávejte tedy zhruba každé 3 hodiny po dobu 10-15 minut při použití dvojité elektrické odsávačky. V noci můžete mít intervaly trochu delší, ale ne delší než 5 hodin. V ideálním případě by mělo odsávání napodobit harmonogram kojení dítěte, takže jakmile bude dítě kojeno z prsu, vaše tělo již je připraveno sladit se s potřebami dítěte. Je důležité odsávat mléko často, protože je pak tělo stimulováno k další produkci mléka. Nedonošené děti mohou sát slaběji a nemusí sát tak efektivně jako donošené děti. Odsávání vám pomůže vytvořit „zásoby mléka“ na pozdější dobu.

Pijte hodně vody
Vypijte velkou sklenici vody asi hodinu před plánovaným odsáváním. Můžete si sklenici vody také nechat v blízkosti během odsávání, protože odsávání způsobuje, že můžete dostat žízeň a budete potřebovat doplnit tekutiny.

Masáž prsou před odsáváním
Masírujte svá prsa před odsáváním, pomůže vám to tak odsát více mléka. Také zkuste masírovat svá prsa, když jste na chvíli přerušily odsávání z důvodu pocitu, že už nemáte žádné mléko. Přerušení odsávání, masáž prsou a další odsávání způsobí to, že odsajete více mléka pro vaše dítě.

Uchování mateřského mléka

1. krátkodobě v lednici. Toto uskladnění je vhodné k přímé spotřebě do 24 hodin. Jednotlivé dávky můžete slít po vychlazení. Mléko se potom na správnou teplotu ohřeje v ohřívačce nebo ve vodní lázni. Pokud se při chlazení na stěnách lahvičky udělají sedliny, stačí protřepat.

2. dlouhodobě v mrazáku při –18°C. Takto uskladněné mléko by se mělo spotřebovat nejlépe do 3 měsíců, i když někde se dočtete i do 6 měsíců. Skladovat ho můžete v kojeneckých lahvičkách, sterilních pytlících k tomu určených, ve skleničkách od přesnídávek, atd. Je nutno dbát na hygienu při uskladňování. Nádobka nesmí být plná, aby při zmrazování nepraskla. Pokud odstříkáváte mléko v malém množství, můžete čerstvé mléko po vychlazení přilít k tomu již zmrazenému. Nádobky označte datem, abyste věděli, kdy je nutno ho spotřebovat. Mléko rozmrazte buď při pokojové teplotě anebo ve vodní lázni. Ne v mikrovlnné troubě – tu nikdy nepoužívat k rozmrazení, pasterizaci či ohřívání mléka (důvody: nerovnoměrné rozložení teplot, po 50 sekundách ohřevu rozdíl 10°C mezi nejchladnějším a nejteplejším místem, rozmrazováním v mikrovlnné troubě se snižuje vit. C, při ohřívání klesá lyzozym a IgA). Mléko spotřebujte co nejdříve, nejdéle do 24 hodin po vyjmutí z mrazáku a nikdy znovu nezmrazujte. Nedopité dávky znovu nepodávejte. Nádobky či pytlíky na uskladnění koupíte například u firem Medela nebo Avent.

 
Kojení nedonošeného miminka

Jakmile bude vaše dítě dostatečně silné, můžete začít s kojením. Můžete jej začít přikládat k prsům, které může zpočátku jen olizovat, později bude chvilku zkoušet sát, než začne polykat větší množství mléka. Nedonošené děti potřebují ke kojení více času než donošené děti. Krmení může trvat 40 minut až hodinu. Jestliže dítě odmítá sát nebo usíná, přerušte kojení a zkuste to později. Pokud vám kojení nepůjde, neváhejte kontaktovat svou laktační poradkyni, která vám pomůže s kojením vaše miminka. Vaše dítě nemusí sát dostatečně, aby vyprázdnilo vaše prsa – proto je dobré odsát ještě po kojení vaše prsa, aby jste se ujistily, že v nich již žádné mléko nezbývá. Nedonošená miminka mohou sát během kojení pouze z jednoho prsu. Je to zcela běžné a není to nic, čím by jste se měly znepokojovat. Potom je dobré odsát mléko z prsu, ze kterého dítě nepilo.

Zdroj:

DOKOUPILOVÁ, M. a kol. Narodilo se předčasně: Průvodce péčí o nedonošené děti.
Praha : Portál, 2009. 320 s. ISBN 978-80-7367-552-3.

WEIGERT, Vivian: „Všechno o kojení“,  Praha: Portál 2006. 160 s. ISBN 80-7367-071-2.

http://www.justmommies.com/

ÚVOD

http://www.ds-soft.info/

Foto: http://www.amazon.com

Autorka příspěvku: Bc. Lucie Přikrylová, porodní asistentka a dětská sestra

Více informací naleznete zde:  

http://www.belliesbabies.cz

http://www.nedonosenci.blogspot.cz/

The post Kojení předčasně narozených dětí appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.