Biologicky podmíněné rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou primárně dány hormonální produkcí. Ta je příčinou rozdílnosti ve struktuře i fungování mozku, resp. odlišného tempa jeho vývoje.
Vývoj mozku ovlivňují již v prvním trimestru těhotenství pohlavní hormony. Ty rozmanitým způsobem stimulují např. růst neuronů, působí především na jejich migraci. Větší produkce nervových buněk u plodů ženského pohlaví může sloužit jako jejich ochrana v případě poškození. Jedním z důkazů tohoto předpokladu se může stát větší četnost specifických poruch učení u chlapců.
Zrání a funkční specializace CNS je rovněž po narození u dětí různého pohlaví rozdílná. Mnohé z těchto rozdílů přitom nejsou přímo geneticky podmíněné, ale jsou, stejně jako v prenatálním období, vázány na působení pohlavních hormonů.
Je známo, že zrání mozkových struktur probíhá rychleji u dívek, nicméně jejich mozkové hemisféry jsou méně specializované. Právě ona menší vyhraněnost může být předpokladem k jejich větší odolnosti, zároveň umožňuje rychlejší a snadnější osvojení dovedností, které vyžadují simultánní koordinaci různých oblastí mozku. Jinými slovy – mozek dívek funguje globálnějším způsobem, což může být výhodné především na počátku školní docházky.
Naproti tomu mozek chlapců bývá uspořádán asymetričtěji. Celkové zrání je pomalejší, ale naproti tomu dochází k dřívější a striktnější funkční diferenciaci. Znamená to tedy, že pro chlapce je v porovnání s dívkami obtížnější dosáhnout potřebné souhry funkce obou hemisfér. To je právě jeden z možných důvodů jejich větších problémů ve škole.
Rozdíly v poznávacích schopnostech chlapců a dívek školního věku jsou i přesto velmi malé a s postupem času se ještě zmenšují, což je zřejmě dáno vlivem stejného způsobu vzdělávání. S jistotou lze prokázat pouze to, že chlapci mají lepší prostorovou orientaci, zatímco dívky disponují lepšími verbalizačními schopnostmi a intuicí.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I. (Dětství a dospívání). Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005.