Určitě si říkáte co to? Je to onemocnění kojenců, který je velice vzácné. Spory clostridium botulinum se vyskytují v prostředí i v běžných potravinách. V trávicím ústrojí dospělého člověka, ale i dětí se nejsou schopny množit a vytvořit toxin, nemohou se množit ani v medu. Ke svému růstu toiž potřebují tzv. anaerobní prostředí, tzn. bez přístutu vzduchu a neutrální pH, avšak v medu i v žaludku člověka tedy nelze, aby se množily. V případě, že kojenec má nezralý trávicí systém, nemá řádně vyvinutou střevní mikroflóru, dostává antibiotika nebo má nějakou anomálii trávicího systému, mohly by se baktérie clostridium botulinum za určitých podmínek pomnožit a způsobit infekci.
Mezi hlavní příznaky patří: lehké paralýzy (obrny nervů, zácpa, apatie, snížení chuti k jídlu).
Případů dětského botulismu však v posledních padesáti letech bylo tak málo, že je těžké to spolehlivě vyhodnotit.
V našich krajích není běžné, aby kojenec dostával med, protože se hovoří o riziko alergické reakce. Ne všechny rodiny to ale dodržují. V Indii a v mnohých částech světa se naopak novorozeňatům v prvních dnech života podává med jako speciální tonikum, zvláště pokud se narodí nedonošené nebo slabé. V zemích s dobrou úrovní kojenecké péče není vůbec nutné v prvních měsících života zařazovat do výživy med, později je nepatrné riziko vyváženo pozitivním účinkem medu na zdravotní stav dítěte jako prevence proti běžným nemocem.
Naprostá většina případů onemocnění botulismem byla způsobena požitím nedostatečně tepelně zpracovanou konzervou.
V běžném medu se žádná bakterie Clostridium botulinum nevyskytují, jejich případný nález však nezaznamená, že by byl med špatně tepelně zpracován, vyloučíme – li nečisté nádoby. Baktérie se do medu mohou dostat z přírody, ale v množství, které neohrožuje zdraví.
Zdroj: D. Titěra, Včelí produkty mýtů zbavené, Nakladatelství Brázda, 2006