Plánujete otěhotnět? Víte jak získat z potravy dostatečné množství nenasycených mastných kyselin a proč si je miminko neumí samo v těle vytvořit? Jsou jediným zdrojem nenasycených mastných kyselin ryby a vy je nemáte ráda? Jste-li kuřačka nebo milovnice kávy, hlídáte si hladinu železa ve vašem těle? Jste vegetariánka a myslíte si, že špenát je tou pravou potravinou, která doplní vaši hladinu železa v těle?
Nenasycené mastné kyseliny jsou nezbytné pro zdárný vývoj nervové soustavy. Příjem těchto látek v prekoncepčním období (období před otěhotněním ženy) zajišťuje zejména bezchybný vývoj neurovizuálních funkcí u plodu a nekomplikovaný průběh těhotenství . Nenasycené mastné kyseliny jako nezbytná součást prekoncepční výživy snižují riziko předčasného porodu, těhotenské eklampsie a nízké porodní hmotnosti.
Plod je zcela závislý na přísunu nenasycených mastných kyselin z těla matky. V nejnovějších výzkumech bylo na základě výsledků podpořeno riziko jejich nedostatečného přesunu z matky na plod v situacích, kdy jich má matka nedostatečnou zásobu. Tyto stavy můžou nastat u žen vegetariánek či veganek, které důsledně nesledují složení potravy a obsah nenasycených mastných kyselin. Stav se může zhoršit s každým dalším těhotenstvím, zejména následují-li těhotenství rychle po sobě a matka nestačí obnovit své rezervy.
Nenasycené mastné kyseliny jsou nedílnou součástí každé buňky. Jde o látky esenciální, které si lidský organismus neumí sám vytvořit a musí je tedy přijímat z potravy. Dělíme je na omega -6 nenasycené mastné kyseliny, z nichž nejvýznamnější je kyselina arachidonová, a omega-3 nenasycené mastné kyseliny, z nichž hlavní význam má kyselina dokosahexaeonová.
V dietě žen před otěhotněním je zdůrazňován především příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin. Doporučená denní dávka pro kyselinu dokosahexaeonovou kyselinu je 300 mg. Hlavním zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin jsou mořské ryby (makrela, pstruh, losos, sleď), lněné semínko, vlašské ořechy. Omega-6 nenasycené mastné kyseliny najdeme v rostlinných olejích, semenech, libovém masu, žloutku a ve vlašském ořechu.
Pro dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin v prekoncepčním období je třeba:
- zařadit do jídelníčku minimálně dva rybí pokrmy týdně, nebo
- pravidelně konzumovat rybí tuk a nebo
- konzumovat potraviny obohacené o nenasycené mastné kyseliny.
Mnoho žen před těhotenstvím přijímá ve své stravě nedostatečné množství železa. Existují ještě další faktory, které vstřebávání a využití železa z přijaté potravy dále snižují. Je-li nastávající maminka častá konzumentka kávy, čaje a dalších kofeinových nápojů, nedostatek železa se ještě prohlubuje, neboť železa přijaté v potravě se díky kofeinu hůře využije. Trpí-li žena při pravidelném menstruaci větším krvácením, i to může vést k deficitu železa. Deficit se poté může projevit jako mírný a nebo jako těžký deficit ve formě sideropenické anémie. V České republice je asi 10 % žen v plodném věku anemických, ale až 35 % trpí latentní sideropenií (anémie z nedostatku železa bez viditelných příznaků). K rizikovým skupinám žen patří vegetariánky, ženy s podprůměrnou hmotností, nedostatkem vitamínu C v potravě, ženy s nadměrným krvácením během menstruace a ženy po mnohočetných těhotenstvích.
Nedostatek železa v těhotenství odráží stav zásob železa ženy před otěhotněním a ohrožuje zdraví těhotné ženy. Ohrožen je ale také zdravotní stav novorozence, protože nedostatkem železa se zvyšuje riziko možného postižení vývoje plodu a novorozence. U těhotných žen se sideropenií (anémie z nedostatku železa) platí během prvních dvou trimestrů gravidity dvojnásobně větší riziko předčasného porodu a až trojnásobně zvýšené riziko potratu a nízké porodní hmotnosti novorozence.
V rámci prevence se ženám v prekoncepčním období doporučuje doplněk železa v denní dávce 60-120 mg, a to formou:
- konzumace potravin bohatých na obsah železa (vhodné je doplnit je o potraviny s látkami podporujícími vstřebávání železa, např. vitamín C)
- suplementace železa pomocí přípravků (vhodné jsou kombinované přípravky železa a kyseliny listové)
U žen, které plánují otěhotnění, je žádoucí pravidelně sledovat stav železa při odběrech krve, protože lehčí formy deficitu železa jsou často bez viditelných příznaků.
Zdrojem železa jsou vnitřnosti a maso, vejce, obilniny, pivní kvasnice, čočka, hrách, meruňky, hlávkový salát, ořechy, mák a také špenát. U špenátu se ale díky vazbě na oxaláty snižuje jeho využití. Špenát obsahuje železo v trojmocné formě a by mohlo být využito, musí být převedeno do dvojmocné formy. Protože ale rychle oxiduje zpět do trojmocné formy, je dobré k němu konzumovat potraviny s vysokým obsahem vitamínu C, který brání oxidaci a napomáhá lepšímu využití železa ze špenátu.
Zdroj:
- Ingrid B. Helland, MD, Lars Smith, PhD, Kristin Saarem, PhD, Ola D. Saugstad, MD, PhD, Christian A. Drevon, MD, PhD.Maternal Supplementation With Very-Long-Chain n-3 Fatty Acids During Pregnancy and Lactation Augments Children’s IQ at 4 Years of Age. Pediatrics Vol. 111 No. 1 January 1, 2003 pp. e39 -e44
- Hornstra G. Essential fatty acids in mothers and their neonates. Am J Clin Nutr.2000;71(5 suppl) :1262S– 1269S
- Hronek M., Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení
- Keller U., Meier R., Bertoli S., Klinická výživa, Scientia medica
- Debra L. Bogen, Anne K. Duggan, George J. Dover and Modena H. Wilson. Screening for Iron Deficiency Anemia by Dietary History in a High-Risk Population. Pediatrics 2000;