Posted on

Je nám spolu báječně, podnikáme spoustu výletů v Čechách i v Itálii. Navštěvujeme se pravidelně každých deset dní, pokaždé na několik dní. Já pochopila, že pokud nechci vypadat v Itálii jako německý turista, cappuccino si mohu objednat maximálně do oběda, ale někdy zhřeším i teď. Poprvé když Berticek udělal u nás doma tortellini, byli všichni nadšení, jak se skvěle najedli, jen Berticek stále čekal a čekal, co se bude podávat dále a ono už nebylo nic, v Čechách jsou totiž těstoviny jako hlavní jídlo, v Itálii jako polévka, po kterém následuje teprve hlavní chod a ještě několik dalších chodů.

Ale překvapená jsem byla několikrát i já, taková tradiční česká svíčková, do které si můj drahý dal brokolici, mě také pobavila. Berticek se nezamiloval pouze do mě, ale i do české kuchyně, miluje české polévky, vepřová kolena a české klobásky. To bříško, které mu trochu narostlo, je prý po dvojčatech, to je prý normální.

Mluvíme spolu anglicky, ale postupně se začínám učit italsky a Berticek česky. Do angličtiny přidáváme česká a italská slova, je to takový roztomilý mix, takový náš soukromý jazyk. Italština mě okouzlila, učí se celkem dobře, je zpěvná a melodická. I Berticek pracuje na češtině, celkem mu to jde, akorát někdy se třeba zeptá mé maminky, proč je tlustá místo smutná, číšníkovi při placení učtu, který je 440, dává 420 a říká: “To je dobrý.” Perfekcionista není jen v životě ale i v českém jazyce, to skloňováni musí být naprosto perfektní.

Jsme spolu opravdu šťastní a stále více zamilovaní, poznáváme Itálii a Českou republiku, po dvou letech se rozhodujeme pro společný život, rádi bychom spolu zestárli a naši lásku zhmotnili v malého prcka. Spousta lidí namítne, že většina manželství s cizincem většinou končí rozvodem, ale leckdy to tak může skončit i s Čechem. Zkrátka život nemusí vyjít ani tak, ani onak a rozdíly české a italské kultury opravdu nejsou veliké. Akorát pořád ti Italově nemohou pochopit, že v Čechách nemáme automaticky na toaletách bidety jako oni.

Otěhotnět byla pro mě věc téměř nemožná, pomohla nám až moderní medicína, proto když jsem na prvním ultrazvuku uviděla dvě vase bijící srdíčka, nahrnuly se mi slzy do očí a já prožívala ten nejkrásnější pocit na světě, který jsem kdy zažila, byla jsem tak moc šťastná, protože v prvním těhotenství miminku bohužel zaniklo srdíčko a teď jsem viděla vaše dvě bijící srdíčka.

Pokračování: Příběh o mateřství a životě s dvojčaty 6/12
s manželem Italem a genetickým onemocněním.
Anna S.

Leave a Reply