Pro prvních dvanáct měsíců života je charakteristický mimo jiné i velmi rychlý růst organismu. Převážná většina kojenců s CF dokáže během tohoto období ztrojnásobit svoji porodní hmotnost a zdvojnásobit výšku. Výživě dětí je nutné věnovat dostatečnou pozornost již od prvních dnů jejich života. Pro novorozence a kojence s CF se velmi doporučuje krmení mateřským mlékem (kojení). Ve většině případů přibírají a prospívají CF kojenci stejně jako jejich zdraví vrstevníci. Na základě doporučení lékaře je u kojenců s pankreatickou insuficiencí je nutné na začátku každého kojení podat potřebné množství pankreatických enzymů.
Mateřské mléko má ve výživě CF kojenců velmi důležité místo z více důvodů:
– obsahuje ve vhodné kvalitě i kvantitě všechny výživné látky potřebné pro růst a vývoj dětského organizmu
– je lehčeji stravitelné než mléko kravské, ze kterého se vyrábí přípravky kojenecké výživy
– obsahuje nenasycené mastné kyseliny, kterých mívají CF pacienti obyčejně nedostatek
– obsahuje optimální poměr esenciálních aminokyselin
– poskytuje imunologickou ochranu před infekčními onemocněními
upevňuje psychosociální vztah dítěte s matkou.
Mateřské mléko však obsahuje pro potřeby CF kojence málo sodíku, proto je nutné podávat zejména v horkých letních dnech sůl v dávce 1/4 kávové lžičky denně ve formě mírně slaného roztoku. Trvalý nedostatek sodíku se u dětí s CF může projevit stagnací hmotnosti nebo zvracením a rozvratem vnitřního prostředí.
V současnosti se již upouští od „krmení podle hodinek“ (tj. přesně každé tři hodiny) a matkám se doporučuje kojit vždy, když děťátko projeví zájem – tzv. „kojení na požádání“. Tento přístup se zvlášť osvědčil u kojenců s CF, kdy je skutečně důležité nakrmit dítě tak často, jak si o to samo žádá.
U některých spavějších kojenců, kteří spí přes den bez přerušení čtyři až pět hodin, se setkáváme s tím, že kvůli dlouhému spánku se dožadují krmení méně často, což může mít negativní dopad na jejich výživový stav. Takové děťátko je nutné bez výčitek svědomí vzbudit nejpozději po třech hodinách denního spánku, nakrmit je a znovu uložit spát.
Kojenci s CF by měli být do věku 6 měsíců kojeni minimálně šestkrát denně. Mnoho miminek postupně ve věku dvou až tří měsíců vynechává noční kojení. Některá děťátka se v noci dožadují krmení déle a častěji. Situace se obyčejně upraví s přechodem na tuhou stravu, když se dítěti podá k večeři rýžová nebo později obilninová kaše, která jej více zasytí.
V ojedinělých případech se stává, že přes úsilí kojící matky i dobře zvládnutou enzymovou substituci se hmotnost dítěte nezvyšuje dostatečně. Když tento stav přetrvává i při zvýšené frekvenci kojení (např. každé dvě hodiny) déle než dva týdny, může se děťátko při kojení přikrmovat některým z kojeneckých mlék. O tomto řešení, jakož i o výběru mléčného přípravku rozhodne ošetřující lékař.
Kojenci s CF obvykle dobře prospívají i v případě, jsou-li živeni běžnými kojeneckými přípravky (Nutrilon, Sunar apod.). Denní dávka podávané umělé výživy by měla být v prvních čtyřech měsících života 150 až 200 ml na každý kilogram hmotnosti dítěte. Kojenec vážící 4 kg by měl denně vypít 600 až 800 ml kojeneckého mléka.
Doplňování soli je u nekojených dětí poměrně jednoduché. Do každé dávky mléka přidáme špetku soli, protože ani kravské mléko neobsahuje dostatek chloridu sodného pro potřeby „slaných dětí“.
Co se týká pitného režimu, nejvhodnější tekutinou pro kojence je čistá voda (kojenecká voda, přefiltrovaná nebo převařená voda), případně čaje speciálně určené pro kojence. Tekutiny podáváme dětem zejména v létě a při horečnatém onemocnění (kojeným dětem lžičkou, nekojeným z malé lahve).
Zdroj: Příručka o výživě u nemocných cystickou fibrózou, Vydal Klub nemocných cystickou fibrózou, Praha, 2010.