Nejvýraznější změnou v těhotenství je změna hmotnosti. Zvýšení hmotnosti je způsobeno růstem dělohy, placenty a samotného plodu, dále pak růstem prsů, zvětšujícím se množstvím amniové tekutiny (plodové vody) a v neposlední řadě i nárůstem tukové tkáně ženy. Průměrný přírůstek hmotnosti na konci fyziologického těhotenství je 12-13 kg. V I. trimestru je to cca 1-2 kg, ve II. a III. trimestru vždy okolo 5 kg. V těhotenství se zvyšuje retence (zadržování) tekutin v organismu. Největší množství zadržené vody je v období porodu, a to 6-7 litrů. Zdravá prvorodička, u které nebyly před porodem zjišťeny edémy (otoky) dolních končetin, váží po 10 dní po porodu v průměru o 2 kg méně ve srovnání  s váhou ihned po porodu. Právě ztráta vody je příčinou tohoto úbytku hmotnosti.

Další velmi významnou změnou v těle těhotné ženy, je změna metabolismu sacharidů. Období těhotenství je pro ženu potenciálně diabetogenním obdobím. Znamená to, že vlivem změn v metabolismu těhotné ženy se zvyšuje riziko vzniku diabetu (cukrovky). Při krevních odběrech těhotné ženy jsou proto nacházeny zvýšená hladina glukózy (krevního cukru) nebo zvýšená hladina inzulínu. Velmi charakteristické pro těhotenství je obvykle snížená hladiny glukózy nalačno, ale na druhé straně pak prodloužené období zvýšené hladiny glukózy po jídle. Jednou z příčin snížené hladiny glukózy na lačno u těhotných žen je její transport do fetoplacentární jednotky. Pro plod je totiž glukóza primárním zdrojem energie a její hladina v plazmě plodu je závislá právě na hladině glukózy matky. Velmi zajímavým poznatkem medicíny je, že plod není závislý na matčině inzulinu, neboť si ho začíná produkovat sám již v 9.-11. týdnu gravidity. Díky tomu si plod hladinu glukózy řídí svým vlastním inzulínem.

Normální glukózovou toleranci v těhotenství si udrží 95-97% žen a u 3-5% těhotných žen vzniká porucha, která se nazývá gestační diabetes mellitus (GDM). Sekrece inzulinu se u těhotných žen zvyšuje 2-3 krát ve srovnání s netěhotnými ženami. Při GDM v těhotenství se zvyšuje stupeň inzulinové rezistence. Inzulinová rezistence znamená poruchu v účinku inzulínu a definujeme ji jako stav, při níž normální hladiny inzulínu vyvolávají nižší biologickou odpověď organismu. Inzulinová rezistence při GDM je vyšší než schopnost organismu tvořit větší množství inzulinu. Na poruše se také podílí zvýšená produkce glukózy v játrech. Změny inzulinové rezistence a sekrece inzulínu jsou častější u obézních žen a také u žen s velkým přírůstkem hmotnosti v období těhotenství.

Neméně důležitou změnou v metabolismu těhotné ženy je změna metabolismu tuků. Celková hladina tuků v plazmě se v těhotenství zvyšuje ze 6 na 10 g/l v závislosti na přírůstku hmotnosti. Ve druhé polovině těhotenství se také zvyšuje koncentrace cholesterolu a to o 50%. Je to způsobeno vlivem estrogenů a progeteronu na jaterní buňku. Po porodu nastává rychlý návrat k hodnotám před těhotenstvím.

Metabolismus proteinů (bílkovin) je během těhotenství charakterizován  zvýšeným ukládáním proteinů z potravy v organismu, a to v průměru 5-6g proteinů denně, zvláště potom v posledních šesti měsících těhotenství. Doporučený denní příjem bílkovin těhotné ženy je okolo 30g. Kromě zvýšeného příjmu bílkovin je neméně důležitý zvýšený celkový energetický příjem, tzn. potravin bohatých na energii, obsahující tuky a sacharidy. V případě, že žena nepřijímá dostatečné množství  energeticky bohatých potravin, musí být zdroje energie nalezeny jinde. Zvyšuje se tak katabolismus bílkovin mateřských zásob. Znamená to, že proteiny jsou použity pro krytí energetických nároků matky a plodu a nemohou být využity pro syntézu nových tkáňových proteinů. Aminokyseliny matky(stavební kameny bílkovin) jsou velmi snadno transportovány přes placentu k plodu a v těle matky vzniká hypoaminoacidémie (nízká hladina aminokyselin v krvi). Průměrná hladina bílkovin u netěhotné ženy je 70 g/l, na konci těhotenství se snižuje na 60-65 g/l.

Zrychlený metabolismus v těhotenství a změny cirkulačních poměrů se projevují zvýšením srdečního výdeje o 30-40%. Srdeční frekvence je zvýšená o 10-16 tepů za minutu, objem krve stoupá o 30% a je zvýšená sedimentace erytrocytů (červených krvinek). O 50% se zvyšuje minutová ventilace. Zvyšuje se také činnost vylučovacích orgánů, v ledninách stoupá průtok krve a glomerulární filtrace. V endokrinním systému těhotné ženy dochází ke zvýšení hladin glukokortikoidů a aldesteronu, štítná žláza zabezpečuje hromadění jódu a zvýšenou produkci vlastních hormonů. Zvyšuje se také produkce ovariálních a placentárních hormonů pro zabezpečení těhotenství.

Od 16.dne po oplodnění se začíná v těle matky vyvíjet placenta. Placenta je společným orgánem matky a plodu, vytváří důležitou bariéru, která odděluje krevní oběh matky a plodu. Zabezpečuje průchod látek nezbytných k výživě plodu a jeho růstu. Zároveň placenta odvádí katabolity (odpadní látky) z plodu do krve matky, odkud jsou vylučovacími orgány odstraňovány ven z těla (např. močovina, močová kyselina, kreatinin). Placenta chrání prostředí plodu  před vstupem mikroorganismů a mnoha toxických látek, které se mohou nacházet v krvi matky. Placentou také mohou procházet mateřské protilátky typu IgG (imunoglobulin), které chrání vyvíjející se plod. Skrz placentu probíhá také výměna kyslíku a oxidu uhličitého.  Placenta sama pak produkuje různé látky hormonální povahy, např. progesteron (je důležitý pro přeměnu sliznice děložní) nebo estrogeny (podporují růstové procesy v děloze). Je velmi důležité vědět, že placenta může propouštět do krevního oběhu plodu některé cizí látky, které jsou přijímány s potravou a mohou na plod působit toxicky. Nejnovější výzkumy potvrzují, že nutriční faktory významně ovlivňují vývoj placenty, ale především její strukturu.

Zdroj:

Svačina Š. et al., Poruchy metabolismu a výživy

Hyperglycemia and Adverse Pregnancy Outcome Study: Neonatal Glycemia Boyd E. Metzger et al., Pediatrics 2010; 126:6 e1545-e1552; published ahead of print November 15, 2010, doi:10.1542/peds.2009-2257

ENERGY METABOLISM AND PROTEIN SYNTHESIS IN HUMAN LEUKOCYTES DURING PREGNANCY AND IN PLACENTA RELATED TO FETAL GROWTH Jack Metcoff et al., Pediatrics 1973; 51:5 866-877

Hronek M., Výživy ženy v obdobích těhotenství a kojení

Trojan S. et al., Lékařská fyziologie

The post Základní změny v organismu ženy během těhotenství appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Základním doporučením je zvýšit příjem tekutin, jakmile dítě dostane průjem. Zvýšené množství tekutin podávejte po celou dobu trvání průjmu.

Pokud je dítě kojeno, pokračujte v kojení a nabízejte mu prs častěji než normálně. Pokud je dítě výhradně kojeno (tzn. že nedostává  žádné další příkrmy ani tekutiny), nabízejte mu mezi kojením rehydratační roztok s obsahem minerálů a glukózy. Prodává se v lékárnách pod názvem Kulíšek. Prášek rozpusťte ve vodě podle návodu a roztok nepřichucujte.

Pokud je dítě na umělé výživě, pokračujte v umělé výživy, kterou běžně podáváte. Podávejte také rehydratační roztok (Kulíšek) nebo zvýšené množství neslazených nebo jen nepatrně slazených tekutin, na které je dítě již zvyklé, např. vodu, neslazený nebo málo slazený čaj.

Pokud již kojenec dostává příkrm a nebo jde o starší dítě, podávajte rehydratační roztok (Kulíšek) nebo zvýšené množství neslazených nebo jen nepatrně slazených tekutin, na které je již dítě zvyklé. Vhodná je voda, neslazený nebo málo slazený čaj. Často je doporučován rýžový odvar. Můžete ho také podávat, ale jde o práci navíc. Bylo prokázáno že rýžový odvar nemá výrazné výhody a jeho příprava je složitější než jednoduché rozpuštění rehydratačního roztoku ve vodě.

Nepodávejte sladké nápoje, jako jsou limonády, kolové nápoje, ovocné šťávy, džusy nebo silně slazený čaj. Vysoký obsah cukru v těchto nápojích může průjem ještě zhoršit.

Tekutiny podávejte často a v malých dávkách, po lžičkách, po locích. Pokud dítě zvrací, počkejte 10 minut, a pak pokračujte pomaleji. Pokud dítě opakovaně zvrací, vyhledejte lékaře, aby jste se ujistili, že dítě není dehydratováno. Podávejte tekutiny po každé vodnaté stolici dítěte v množství 50-100 ml do 2 let a 100-200 ml u dítěte staršího než 2 roky. Dostatek potravy v průběhu průjmu napomáhá rychlejšímu uzdravení. Nedoporučuje se používat speciální mléka a nebo jiné potraviny. O jejich potřebě má rozhodnout lékař. Dieta spočívá především ve včasném podávání dobře tolerovaných potravin.To znamená využívat těch potravin, které nezatěžují střevo, strava musí být dobře a snadno stravitelná a chutná. U starších dětí je nutno vynechat stravu s vysokým obsahem tuků a disacharidů. Vhodná je mixovaná strava z brambor a rýže, jablečná, mrkvová nebo banánová pyré, libové kuřecí maso, bujón, suchary, starší pečivo. S výhodou lze použít z výše uvedeného připravené dětské výživy prodávané v obchodech.

Nepodávejte žádné léky, pokud je neodporučí lékař. Zpravidla nejsou účinné a odvádějí pozornost od podávání tekutin, které je nejdůležitější.

Zdroj:

1. Hrodek O., Vavřinec J. a kol.: Pediatrie. Praha. Galén 2002
2. Kudlová E., Mydlilová A.: Výživové poradenství u dětí do dvou let, Grada 2005
3. Nevoral J. aj. : Výživa v dětském věku, Praha H&H, 2003
4. Brown K.H., A rational approach to feeding infants and young children with acute diarrhea, Pediatric Gastroenterology and Nutrition in Clinical Practice, 2001

The post Výživa dítěte při průjmových onemocněních appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Kojíte své miminko a nevíte jak a kdy zařadit první příkrmy do jeho jídelníčku? Zdá se vám, že má vaše miminko hlad i když často kojíte? Myslíte si, že nemáte dost mateřského mléka? Nekojíte a přemýšlíte kdy začít s nemléčnými příkrmy? Víte jaké potraviny jsou nejvhodnější pro první příkrmy? Kolik příkrmu bude za začátku potřeba?

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje do konce 6. měsíce věku dítěte výlučné kojení, bez jakékoliv pevné stravy i jakýchkoliv dalších tekutin kromě mateřského mléka. V případě, kdy maminka kojit nemůže, je náhradním způsobem umělá mléčná výživa. Začíná se počátečními mléky a od 4. měsíce věku se pak navazuje mléky pokračovacími. V období mezi 6. a 12. měsícem věku se přidávají k mléčné stravě příkrmy. Pokud již miminko není kojeno, nemělo by mateřské mléko zastupovat mléko kravské běžně kupované v obchodech, ale pouze umělá mléčná výživa.

Proč mám začít přikrmovat až po skončení 6. měsíce věku dítěte?

S nemléčným příkrmem začínáme v době, kdy již dítě dobře kontroluje pohyby hlavou, sedí s oporou a je schopné polykat ze lžičky i stravu, která již není úplně tekutá. Proto  se doporučuje začínat s přikrmováním ideálně až po skončení 6. měsíce věku (po 180 dnech) a to bez ohledu na to, zda kojíte a nebo podáváte umělou výživu.  Až do 4. měsíce je totiž tužší strava v důsledku reflexu vypuzena jazykem z úst. Miminka před 4. měsícem věku mají nedostatek pankreatické amylázy, která je nutná ke zpracování potravin s obsahem škrobu.

Proč vlastně musím miminko přikrmovat?

Důvodem proč se příkrm zavádí, je skutečnost, že samotné mléko již nestačí uhradit potřebnou energii.

Chtěla bych již začít přikrmovat dříve, zdá se mi že je mé dítě hladové i po častém kojení. Jak poznám, že mé kojené miminko má nedostatek mléka?

Pokud kojíte a dítě mladší 6 měsíců má hlad, je zapotřebí zvážit následující:

• Dostatečně kojené dítě má 6-8 pomočených plen za  den.
•  Ve 3. a 6. měsíci  prochází dítě tzv. růstovými spurty a vyžaduje častější kojení než obvykle. V tomto období je to běžné chování a není to projev nedostatku mléka. Nesprávný přístup při skutečném nedostatku mléka je podání umělé výživy jako první řešení. Bezpečný způsob jak tvorbu mléka opět zvýšíte, je častější kojení (12 – 15x za den), opakované střídavé přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení (prsa během kojení i 4x vystřídat) a odstříkávat mezi kojením. Tvorba mléka se nezvýší hned, je zapotřebí několik dnů až týdnů.
• Ve spolupráci s pediatrem je potřeba dítě vážit, zapisovat frekvenci kojení. Pokud je i přesto váhový úbytek dítěte velký a tvorba mléka se nezvyšuje, je potřebí dokrmovat ho náhradou mateřského mléka, umělou výživou.  Tato situace může u některých dětí nastat již před dovršeným 6. měsícem, přesáhne-li toto dítě hmotnost 6kg a je-li hladové po 8-10 kojeních denně. Stále ale platí, že s příkrmem by se nemělo začínat dříve než po skončeném 4. měsíci života.

Své dítě nekojím a zdá se mi, že po umělé mléčné výživě má hlad. Kdy můžu začít podávat příkrmy?

Pokud nekojíte a dítě mladší 6 měsíců má hlad, i když vypije 900-1000ml umělé výživy denně a jsou mu více než 4 měsíce, začněte podávat příkrm.

Nepodávajte příkrm, čaje ani šťávy dítěti mladšímu než 4 měsíce.

Jak často mám kojit v počátečním období podávání příkrmu?

V počátečním období podávání příkrmů bude dítě potřebovat kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení. Dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko je hlavním zdrojem tekutin, živin a energie. Cílem prvních asi 2 týdnů je, aby se naučilo jíst kašovitou stravu ze lžičky.

Z čeho mám první příkrmy uvařit?

Začínáme jen jedním druhem potraviny (zpočátku po týdnu, pak po 3-4 dnech), aby bylo možno včas a snáze odhalit případné alergické reakce. Nejlépe je začít se zeleninou. Pro první dny je ideální zeleninou vařená mrkev nebo brambor. Teprve po několika dnech (3-4) přidejte další jeden druh, např. cuketu, dýni, baklažán, červenou řepu. Když si vaše dítě zvykne na zeleninu, začněte do ní přidávat důkladně uvařené a velmi jemně nakrájené či pomleté libové maso (krůta, kuře, králík). Zpočátku v množství asi 1 polévkovou lžíci na dávku. Stejně postupujte u zařazování ovoce jako druhého druhu příkrmu. Začnete například banánem nebo oloupaným jablkem. Každý nový druh podávejte po několika dnech, kvůli vyloučení alergie.

Jakou má mít příkrm konzistenci?

První příkrm má hladkou kašovitou podobu bez kousků pro usnadnění polykání. Zásadně ho podáváme lžičkou, nikoliv z láhve s dudlíkem. Polévky nejsou jako první příkrm potřebné.

Jak velkou porci příkrmu miminko potřebuje?

Při zavádění nových příkrmů se začíná malou porcí podávanou lžičkou. U prvních příkrmů je to i pouhá ¼ lžičky, která se během několika dní (obvykle týdne) zvětšuje až na dávku 1-2 lžičky příkrmu 1-2x denně. Postupně množství zvyšujte.

Je lepší podávat příkrm před kojením a nebo po něm?

Není rozhodující, kdy příkrm podáte, záleží jen na vás, zda před a nebo po kojení.

Jak mám příkrm miminku podávat, aby to bylo pro něj co nepříjemnější?

Zvolte dobu, kdy je vaše miminko v dobré náladě a vy nikam nespěcháte. Miminko posaďte zpříma, vleže nemůže bezpečně polykat. Zkontrolujte teplotu u teplých příkrmů před podáním dítěti, aby se nespálilo. Nabídněte miminku příkrm tak, aby na něj vidělo a lžičku s obsahem jídla mu vložte na střed jazyka a lehce zatlačte. To přiměje dítě k tomu, aby posunulo sousto horním rtem ze lžičky. Kojenci může nějaký čas trvat, než se naučí používat rty k sebrání potravy ze lžičky, posunout ji dozadu do úst a spolknout ji. Část jídla může miminko vyplivnout, neznamená to ale, že mu nechutná. Důležitá je trpělivost, pokusy s jídlem opakujte. Pokud dítě jednu potravinu odmítá, nenuťte mu ji, další den zkuste něco jiného. Na miminko mluvte, povzbuzujte ho a chvalte.

Můžu příkrm miminku dochutit?

Pokrmy nepřislazujeme, protože dítě si na sladkou chuť velmi rychle zvykne a může tak odmítat pokrmy nesladké. Přislazováním také vedeme dítě k nadměrnému příjmu cukru, energie a tím zvyšujeme riziko obezity. Pokrmy nesolíme až do konce 1. roku dítěte, abychom nezatěžovali jeho ledviny.

Zdroj:

1. Kudlová E., Mydlilová A., Výživové poradenství pro děti do dvou let. Grada Publishing
2. Svačina Š. et al., Poruchy metabolismu a výživy. Galen
3. Provazník K. et al., Manuál prevence v lékařské praxi, Výživa, SZÚ
4. Sakashita R., Inoue N., Kamegai T., From milk to solid: reference standard for transitional eating process in infants and preschool children in Japan. Eur. J. Clin. Nutr., 1004, vol 58, no. 4, p. 643-653.
5. Schneidrová D. a kol. Kojení: Nejčastější problémy a jejich řešení. Praha: Grada Publishing, 2002

The post Jak a kdy začít s prvními příkrmy pro miminko? appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Plánujete otěhotnět? Víte jak získat z potravy dostatečné množství nenasycených mastných kyselin a proč si je miminko neumí samo v těle vytvořit? Jsou jediným zdrojem nenasycených mastných kyselin ryby a vy je nemáte ráda? Jste-li kuřačka nebo milovnice kávy, hlídáte si hladinu železa ve vašem těle? Jste vegetariánka a myslíte si, že špenát je tou pravou potravinou, která doplní vaši hladinu železa v těle?

Nenasycené mastné kyseliny jsou nezbytné pro zdárný vývoj nervové soustavy. Příjem těchto látek v prekoncepčním období (období před otěhotněním ženy) zajišťuje zejména  bezchybný vývoj neurovizuálních funkcí u plodu a nekomplikovaný průběh těhotenství . Nenasycené mastné kyseliny jako nezbytná součást prekoncepční výživy snižují riziko předčasného porodu, těhotenské eklampsie a nízké porodní hmotnosti.

Plod je zcela závislý na přísunu nenasycených mastných kyselin z těla matky. V nejnovějších výzkumech bylo na základě výsledků podpořeno riziko jejich nedostatečného přesunu z matky na plod v situacích, kdy jich má matka nedostatečnou zásobu. Tyto stavy můžou nastat u žen vegetariánek či veganek, které důsledně nesledují složení potravy a obsah nenasycených mastných kyselin. Stav se může zhoršit s každým dalším těhotenstvím, zejména následují-li těhotenství rychle po sobě a matka nestačí obnovit své rezervy.

Nenasycené mastné kyseliny jsou nedílnou součástí každé buňky. Jde o látky esenciální, které si lidský organismus neumí sám vytvořit a musí je tedy přijímat z potravy. Dělíme je na omega -6 nenasycené mastné kyseliny, z nichž nejvýznamnější je kyselina arachidonová, a omega-3 nenasycené mastné kyseliny, z nichž hlavní význam má kyselina dokosahexaeonová.

V dietě žen před otěhotněním je zdůrazňován především příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin. Doporučená denní dávka pro kyselinu dokosahexaeonovou kyselinu je 300 mg. Hlavním zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin jsou mořské ryby (makrela, pstruh, losos, sleď), lněné semínko, vlašské ořechy. Omega-6 nenasycené mastné kyseliny najdeme v rostlinných olejích, semenech, libovém masu, žloutku a ve vlašském ořechu.

Pro dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin v prekoncepčním období je třeba:

1. zařadit do jídelníčku minimálně dva rybí pokrmy týdně, nebo
2. pravidelně konzumovat rybí tuk a nebo
3. konzumovat potraviny obohacené o nenasycené mastné kyseliny.

Mnoho žen před těhotenstvím přijímá ve své stravě nedostatečné množství železa. Existují ještě další faktory, které vstřebávání a využití železa z přijaté potravy dále snižují. Je-li nastávající maminka častá konzumentka kávy, čaje a dalších kofeinových nápojů, nedostatek železa se ještě prohlubuje, neboť železa přijaté v potravě se díky kofeinu hůře využije. Trpí-li žena při pravidelném menstruaci větším krvácením, i to může vést k deficitu železa. Deficit se poté může projevit jako mírný a nebo jako těžký deficit ve formě sideropenické anémie. V České republice je asi 10 % žen v plodném věku anemických, ale až 35 % trpí latentní sideropenií (anémie z nedostatku železa bez viditelných příznaků). K rizikovým skupinám žen patří vegetariánky, ženy s podprůměrnou hmotností, nedostatkem vitamínu C v potravě, ženy s nadměrným krvácením během menstruace a ženy po mnohočetných těhotenstvích.

Nedostatek železa v těhotenství odráží stav zásob železa ženy před otěhotněním  a ohrožuje zdraví těhotné ženy. Ohrožen je ale také zdravotní stav novorozence, protože nedostatkem železa se zvyšuje riziko možného postižení vývoje plodu a novorozence. U těhotných žen se sideropenií (anémie z nedostatku železa) platí během prvních dvou trimestrů gravidity dvojnásobně větší riziko  předčasného porodu a až trojnásobně zvýšené riziko potratu a nízké porodní hmotnosti novorozence.

V rámci prevence se ženám v prekoncepčním období doporučuje doplněk železa v denní dávce 60-120 mg, a to formou:

1. konzumace potravin bohatých na obsah železa (vhodné je doplnit je o potraviny s látkami podporujícími vstřebávání železa, např. vitamín C)
2. suplementace železa pomocí přípravků (vhodné jsou kombinované přípravky železa a kyseliny listové)

U žen, které plánují otěhotnění, je žádoucí pravidelně sledovat stav železa při odběrech krve, protože lehčí formy deficitu železa jsou často bez viditelných příznaků.

Zdrojem  železa jsou vnitřnosti a maso, vejce, obilniny, pivní kvasnice, čočka, hrách, meruňky, hlávkový salát, ořechy, mák a také špenát. U špenátu se ale díky vazbě na oxaláty snižuje jeho využití. Špenát obsahuje železo v trojmocné formě a by mohlo být využito, musí být převedeno do dvojmocné formy. Protože ale rychle oxiduje zpět do trojmocné formy, je dobré k němu konzumovat potraviny s vysokým obsahem vitamínu C, který brání oxidaci a napomáhá lepšímu využití železa ze špenátu.

Zdroj:

1. Ingrid B. Helland, MD, Lars Smith, PhD, Kristin Saarem, PhD, Ola D. Saugstad, MD, PhD, Christian A. Drevon, MD, PhD.Maternal Supplementation With Very-Long-Chain n-3 Fatty Acids During Pregnancy and Lactation Augments Children’s IQ at 4 Years of Age. Pediatrics Vol. 111 No. 1 January 1, 2003 pp. e39 -e44
2. Hornstra G. Essential fatty acids in mothers and their neonates. Am J Clin Nutr.2000;71(5 suppl) :1262S– 1269S
3. Hronek M., Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení
4. Keller U., Meier R., Bertoli S., Klinická výživa, Scientia medica
5. Debra L. Bogen, Anne K. Duggan, George J. Dover and Modena H. Wilson. Screening for Iron Deficiency Anemia by Dietary History in a High-Risk Population. Pediatrics 2000;

The post Prekoncepční výživa – nenasycené mastné kyseliny, železo – část III. appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Kyselina listová

Nedostatek kyseliny listové bývá nejčastěji způsoben jejím nedostatečným příjmem v potravě. K jejímu výrazně sníženému vstřebávání z potravy dochází u kuřaček, u žen pijících alkohol a v některých případech i u žen užívající hormonální antikoncepci (dlouholeté užívání orální antikoncepce může usnadnit rozvoj deficitu kyseliny listové, protože zasahuje do procesu vstřebávání této látky a usnadňuje její odpourávání v játrech). Nedostatek kyseliny listové je nejčastější vitamínový deficit u těhotné ženy a  je jedním z rizikových faktorů podporujících výskyt defektů neurální trubice. Defekty neurální trubice jsou skupinou malformací mozku a míchy, které jsou pro postiženého velmi závažné svojí prognózou. Ve většině případů jsou tyto vady letální (smrtelné) nebo svým průběhem a postižením velmi závažné. Z tohoto důvodu se prenatální diagnostika již od počátku svého rozvoje snažila tyto vrozené vady včas diagnostikovat. Ochranný vliv kyseliny listové při vzniku těchto defektů je dnes všeobecně uznáván na základě mnoha studií, provedených po celém světě. Z výsledků těchto studií vyplývá, že dostatečným příjmem této kyseliny v prekoncepčním období lze předejít 50-70 % všech defektům neurální trubice.

Doporučované dávky kyseliny listové jsou závislé na riziku. Mezi nejvíce rizikové ženy patří mladší ženy, ženy s nižším vzděláním a kuřačky. U žen s normálním rizikem je doporučená denní dávka 400 µg/den, u žen s rizikem opakovaného výskytu defektů neurální trubice je doporučená dávka až 10x vyšší. Podávání kyseliny listové je účinné pouze tehdy, je-li užívána před početím, a to nejméně 1 měsíc, ideálně 3 a více měsíců.

Zvýšit příjem kyseliny listové lze:

1. konzumací potravin přirozeně bohatých na obsah folátů (játra, ledvinky, kvasnice, treska, špenát, petržel, brokolice, špenát, chřest, sojové boby, salát, fazole, hrách, pivo, slunečnicová semínka, pomeranče, ananas, meloun, grapefruit, banán, jahody, malina, kukuřice, rajčata. Vstřebává se za přispění vitamínu B12 a vařením se téměř zničí.)
2. suplementací přípravků s obsahem syntetické kyseliny listové
3. konzumací potravin fortifikovaných (obohacených) o kyselinu listovou (V ČR je fortifikace dobrovolná, není nařízena vyhláškou. Mnoho potravinářských společností obohacuje obiloviny a rýži o kyselinu listovou, fortifikované folacinem jsou také snídaňové cereálie, různé müsli tyčinky nebo energetické nápoje.)

V USA byla provedena studie za účelem zjištění znalostí mladých žen ve věku 18-20 let o výskytu defektů neurální trubice a vlivu kyseliny listové na prevenci jejich vzniku. Pro více než 44 % z nich byla až samotná účast ve studii na reproduktivní klinice zdrojem informací o těchto defektech. 52 % žen někdy slyšelo alespoň nějakou informaci o kyselině listové a 50 % vědělo, že užívání multivitamínových přípravků obsahujících kyselinu listovou napomáhá snížení rizika vzniku defektů neurální trubice. Přitom však pouze 9 % z nich bralo pravidelně multivitamínové preparáty s obsahem kyseliny listové. Zjistilo se také, že ani po odborné osvětě odborníky v rámci studie, nebyla více než polovina z těchto mladých žen schopna dosáhnout doporučované denní dávky 400µg kyseliny listové. V USA je povinná fortifikace mouky kyselinou listovou a spousta dalších potravin je také obohacováno tímto vitamínem. US Public Health Service doporučuje příjem 400µg kyseliny listové denně pro ženy v plodném věku a ženy chtějící otěhotnět. Jedním z důvodů bylo i to, že více než polovina všech těhotenství v USA je neplánovaných a defekty neurální trubice se rozvíjejí ještě předtím, než žena zjistí, že je těhotná. Proto je doporučováno, aby ženy braly preventivně 1 multivitamínovou tabletu denně. Dalším doporučením US Public Health Service (Úřad veřejného zdraví v USA) byla konzumace potravin bohatých na kyselinu listovou v přirozené podobě. Největší důraz byl ale kladen na osvětu prevence, na zlepšení znalostí o celé problematice.

Zdroj:

1. Mariam R. Chacko, MD*, Roberta Anding, MS, RD/LD, CDE*, Claudia      A. Kozinetz, PhD, MPH*, Janice L. Grover, MS, RD/LD*, Peggy B. Smith, PhD‡. Neural Tube Defects: Knowledge and Preconceptional Prevention Practices in      Minority Young Women. Pediatrics Vol. 112 No. 3 September 1, 2003 pp. 536-542
2. Keller U., Meier R., Bertoli S..Klinická výživa.Scientia medica
3. Provazník K., MUDr. Et al. Manuál prevence v lékařské praxi, Výživa. ZÚ Praha
4. Hronek M.,Výživa ženy v období těhotenství a kojení

The post Prekoncepční výživa – kyselina listová – část II. appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.

Prekoncepční péče

Prekoncepční výživa (výživa v období před plánovaným otěhotněním) se nejenom podílí  na snižování rizika vzniku výše uvedených vrozených malformací (vývojová odchylka tvaru), ale je významným nástrojem k dosažení a udržení optimální tělesné hmostnosti v prekoncepčním období. Tělesná hmotnost ženy před otěhotněním totiž úzce souvisí s porodní hmotností novorozence. Také energetická potřeba bazálního metabolismu ženy je ovlivněna prekoncepční výživou  a následně velikostí plodu. Bazální metabolismus vyjadřuje přibližné množství energetického příjmu potřebného pro zachování základních životních funkcí (dýchání, trávení a jiné nezbytné životní funkce). Je to tedy základní látková přeměna našeho těla. Jestliže má organismus ženy v období těhotenství nízké energetické zásoby, dochází ke snížení bazálního metabolismu a je shromažďována energie pro potřeby plodu. U žen, které mají vyšší bazální metabolismus je zároveň i vyšší tendence ke zvýšené porodní hmotnosti novorozence.

Prekoncepční výživa ovlivňuje také endokrinní systém (tj. systém žláz s vnitřní sekrecí). Endokrinní systém je velmi citlivý na koncentraci aminokyselin, některých vitamínů a minerálů v krevním oběhu. Snížení endokrinní sekrece vlivem nedostatku některých živin v krvi může mít negativní vliv na porodní hmotnost novorozence.

Příjem vyvážené stravy u žen v plodném věku ovlivňuje růst a zrání folikulů (dutinka ve vaječníku, v které dozrává vajíčko) a následě pak i ovulaci (uvolněné vajíčko z vaječníku putuje do vejcovodu a čeká na oplodnění). Velmi důležitým poznatkem je fakt, že kvalitní prekoncepční výživa ovliňuje i počet a kvalitu uvolněných oocytů (tj. buněk vznikajících při zrání vajíčka).

K nejdůležitějším živinám v prekoncepční výživě vedle dostatečného příjmu základních živin patří především listová kyselina, esenciální mastné kyseliny a železo.

Podle závěru studie prováděné v Dánsku vyplývá, že ženy přející si otěhotnět, často sledují informace o výživě až ve chvíli, kdy už těhotné jsou a tyto informace se k nim dostanou společně s informacemi o těhotenství. Většina žen, které aktivně vyhledají informace o prekoncepční výživě tak učiní v souvislostí  se zájmem o zvýšení plodnosti, kterou správná prekoncepční výživa podporuje. Na základě této studie zvažuje dánské školství zavedení prekoncepční  péče jako součást výuky ve školách.

Zdroj:

European Journal of Clinical Nutrition (2005) 59, Suppl 1, S57–S65. doi:10.1038/sj.ejcn.1602175, Nutrition-related information-seeking behaviours before and throughout the course of pregnancy: consequences for nutrition communication, Guarantor: E Szwajcer.

BMJ2007;335doi:10.1136/bmj.39353.518067.DB(Published 4 October 2007), Netherlands considers introducing preconception care.

Hronek M., Výživa ženy v období těhotenství

The post Prekoncepční výživa – výživa ženy v období před plánovaným těhotenstvím a její význam – část I. appeared first on MojeBříško.cz - těhotenství, porod, péče o dítě.