Posted on

Krevní skupiny obecně

Objev krevních skupin patří mezi významné objevy lékařství počátku 20. století. Jako první objevil krevní skupiny (přesněji krevní skupiny AB0 systému) vídeňský lékař Karl Landsteiner již v roce 1900 (identifikoval však pouze 3 skupiny). Za svůj objev obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Spolu s Alexandrem Wienerem se podílel i na objevu Rh systému v roce 1937. Objev krevních skupin je však pevně spjat i se jménem českého lékaře Jana Janského (1873 – 1921). Jan Janský jako první zjistil, že člověk má jednu ze 4 krevních skupin (jako první tedy popsal všechny 4 skupiny), a to na základě křížových pokusů s krevními séry. Bez ohledu na objevitele – tento poznatek měl obrovský význam pro transfúze, které postupem času přestaly být smrtelným rizikem pro pacienta.

Krevní skupiny se dělí na 4 základní: A, B, 0, AB. U každé z nich je nebo není přítomen tzv. Rh- faktor(vyskytuje se u 85% populace- tato část je tedy Rh- pozitivní, ostatní jsou Rh- negativní).

Krevní skupina, Rh- faktor, eventuální přítomnost protilátek proti Rh faktoru se zjišťuje u každé maminky v poradně již v počátcích gravidity.

Pokud těhotná Rh-faktor nemá a otec, a po něm i plod v děloze, je tzv. Rh-pozitivní, působí červené krvinky plodu na imunitní systém matky jako cizorodé látky, a ten se proti nim začne bránit tvorbou protilátek. Závažnost Rh-inkompatibility spočívá zejména v tom, že rozvinutý imunologický konflikt mezi matkou a plodem může vést až nevratnému poškození mozku plodu.

První těhotenství Rh-negativní ženy, spojí-li se s Rh- pozitivním mužem, nebývá komplikované a plod není ohrožen. V průběhu dalších těhotenství  ale proces tvorby protilátek probíhá mnohem rychleji a matčiny protilátky mohou začít ničit krvinky plodu již během probíhajícího těhotenství.

Pokud je žena Rh- negativní, tak se během těhotenství třikrát v poradně pro těhotné odebírá krev na protilátky.

Možnosti řešení tohoto stavu jsou:

  • sledování matky a plodu

  • podávání krevních transfúzí plodu do dělohy v případě jeho anemizace

  • ukončení gravidity podle stáří a životaschopnosti plodu

Rh-inkompatibilita představuje závažnou komplikaci těhotenství. Proto by vás gynekolog měl vědět o všech předchozích těhotenstvích, porodech, samovolných potratech i umělých přerušeních těhotenství či podávání krevních tranfúzí. Všechny tyto stavy mohou vyprovokovat tvorbu protilátek imunitního systému.

Rh- negativní rodičce se odebírá při porodu z pupečníku krev ke stanovení krevní skupiny novorozence a v případné přítomnosti protilátek proti Rh-faktoru v krevním oběhu plodu. Rh-negativním ženám, kterým se narodí Rh-pozitivní dítě, se do 72 hodin po porodu podává nitrosvalová injekce imunologické látky, která působí proti vývoji protilátek. Význam tohoto kroku spočívá v prevenci závažných stavů v dalších těhotenstvích.

Zdroj:

http://genetika.wz.cz/skupiny.htm

Průvodce těhotenstvím, Roman Chmel, Grada, 2004.

Leave a Reply