Uvažujete o tom jestli dítě a pes jde dohromady? Odpověď zní jednoznačně ano, i když pochopitelně za vhodných podmínek, při správném přístupu a správné výchově. Dítěte i psa.
Dítě v každém věku díky psovi se učí odpovědnosti, pochopí, že zvíře není hračka, a získá k němu přirozený přístup. To je pak výhodou i v různých situacích – děti zvyklé na psa z domova se jich pak ani venku nebojí, a lépe se dokážou chovat tak, aby v přítomnosti cizích zvířat nevyvolávaly nebezpečné situace nebo se do nich nedostávaly. Navíc je pes zdrojem zábavy, přispívá k celkové atmosféře rodiny, děti se k němu můžou uchýlit jako ke kamarádovi, který je jim příslovečně věrný, a k němuž se můžou obrazně i doslovně přitulit, když je něco trápí.
V každém případě je důležité být obezřetní při výběru plemene. Rozhodně není nejlepší nápad pořídit si některé z bojových nebo jinak geneticky agresivních plemen, byť jsou v současnosti přes mnohé varující případy stále v módě. Jistě mají do značné míry pravdu ti, kteří tvrdí, že i u nich záleží především na správném vedení a výcviku, a poukazují na konkrétní zkušenosti, podle nichž jsou to domácí miláčkové a ochránci dětí. Riziko tu ale vždy je, navíc tento typ psů – kam ovšem patří celá řada plemen – vyžaduje jednoznačnou autoritu.
Ale vezměme to popořádku.
Miminko a pes 2.díl