Růst je zvětšování množství hmoty a velikosti organismu. Je jedním z hlavních projevů života. Za růst není považována změna hmoty a velikosti, nezpůsobená činností metabolismu, například bobtnání semen, nasáváním vody. Takovéto změny provádějí i mrtvé organismy. Velikost organismu (druhu) bývá geneticky podmíněná, a proto přibližně určená. U některých organismů probíhá po celý život (tzv. neomezený růst, např. ryby), jindy jen po část života (ptáci, savci). Je několik způsobů, jak lze růstu docílit: buď zvyšováním počtu buněk dělením (počet buněk se u člověka v období od novorozence k dospělosti) třicetkrát zvýší), nebo růstem buněk stávajících, případně zvyšováním obsahu mezibuněčné hmoty.
Poruchy růstu jsou stavy, které zabrání kojencům, dětem a mladistvým růst očekávanou rychlostí. To může mít za následek takový stav, kdy dítě nezískává tělesnou výšku a hmotnost normální rychlostí a jeho kosti nedosáhnout při růstu pevnosti.
V rámci pravidelného sledování základních tělesných rozměrů při preventivních prohlídkách u dětského lékaře by se měla měřit výška, hmotnost a u dětí do 1,5 roku také obvod hlavy. Pro běžné hodnocení se nejčastěji využívá hodnocení hmotnosti k tělesné výšce, a to u dětí od narození do dvou až pěti let. Pomocí růstových grafů, které slouží k hodnocení proběhnutých měření (BMI), je možné sledovat růst dítěte až do věku 18 let. Mezi nástroje, které pomáhají včas odhalit závažné nemoci a také sledují nadváhu či podvýživu, patři percentilové růstové grafy. Při zjištění odchylek vývoje dítěte od očekávaného průběhu růstu se dá včas určit možná příčia vážného onemocnění.
BMI – Index tělesné hmotnosti, (z anglického body mass index) je číslo používané jako měřítko obezity, umožňující statistické porovnávání lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky:
Do tohoto vzorečku se dosazuje hmotnost v kilogramecha výška v metrech a výsledná jednotka kg/m² se často vynechává.