diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu, ... pro vás a vaše kamarádky.

Zklamání versus radost

MojeBříško.cz – těhotenství, porod, péče o dítě | Magazín o těhotenství, mateřství

Koupila jsem si na splátky krásný foťák, zrcadlovku Olympus. Radost převeliká! Splátkově to bylo zvládnutelné. Nafotila jsem si svatbu – prostě krása. Jednoho dne jsme se vydali s dětmi na výpravu Geocachingu (geokešingu).Vybrala jsem “kešku” (to je zašifrovaný poklad někde ukrytý). Hledali jsme podle souřadnic, u Staviště ve Žďáře nad Sázavou. Keška měla být stupněm 3 obtížnosti, někde nad hladinou přehrady. Hledali jsme, po chvíli hledání jsme našli, bylo tam obtížné lést, větve stromu a kluzké mokré kameny skalky moc nedovolovali se ke kešce přiblížit. Tak jsem statečně lezla já, foťák předala synkovi, stojícímu na břehu. Zavelela jsem, že děti budou stát! Tak jsem se natáhla pro pytlík obsahující krabičku a řekla jsem synkovi ať mě ještě vyfotí při té příležitosti. Fotka byla udělána, vylezla jsem na břeh, vytáhli jsme obsah, a najednou, co čert opravdu, ale opravdu nechtěl, foťák synkovi spadl, a skutálel se do vody. Hned jsem po něm “čapla”, ale už nějakou tu bublinku na hladinu vypustil. Říkám si ach jo, proč jsem mu ten foťák dávala, ještě jsem nezaplatila ani jednu splátku a foťák nešel. Podle instrukcí, hned všechno otevřít, vysušit a nechat vyschnout. Nedalo se už nic dělat, zalogovali jsme se do logbooku (zapsat se do sešitku, že jsme poklad našli) a vše vrátili do krabičky, vyměnili hračky z “kindervajíček” a kešku vrátili na své místo. Cesta zpět byla vyčítavá. Jak to dále pokračovalo?
Foťák po dvou týdnech se zdál vyschlý, zkouška zapnutí nic neukazovala, po třech týdnech aspoň zablikal, pak začal fotit, ale bohužel, jen černé fotky. Zklamaná, že už to prostě nepůjde, jsem šla do elektra, tam mi reklamaci neuznali, s vodou kontakt se nepočítá. Dostala jsem adresu na opraváře olympusů, ať si to pošlu raději sama. Tak jsem taky udělala. Po týdnu foťák došel zpět s tím, že oprava by byla neekonomická. Hned se mi spustily slzy. Ach jo, tak drahá věc, párkrát využitá, splácím ji a nemám ji. Ale po hodině jsem se rozhodla foťák sama rozebrat, však už nemůžu nic ztratit, řekla jsem si. Tak jsem ho otevřela, vytrhla tam nějaké tři proužky a světe div se – fotí! Hned mi vytryskly slzy znova, tentokrát radostí. Teď se už můžu zase věnovat mému koníčku – focení. Byl to skvělý pocit.

Zdroj: foto archív autorky


Leave a Reply

diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu, ... pro vás a vaše kamarádky.